Články autora: Miroslav Krajča
Topí se mrtvoly, nebo plavou? Věda dává překvapivou odpověď
5. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Detektivky a policejní seriály nám po léta servírují obraz těl plovoucích na hladině. Skutečnost je ale mnohem složitější – a závisí na fyzice, biochemii, teplotě vody i způsobu, jakým člověk zemřel.
Na výletní lodi zemřeli tři lidé na hantavirus. Virus bez léku a vakcíny, který zabíjí každého třetího
5. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Výletní loď MV Hondius plula z Argentiny přes Atlantik, když pasažéři začali umírat. Příčina: hantavirus – vzácná, ale smrtelná infekce přenášená hlodavci, na niž neexistuje ani vakcína, ani specifická léčba. Světová zdravotnická organizace situaci monitoruje v přímém přenosu.
Implantát velikosti borůvky dostal od FDA souhlas s klinickými testy na lidech. Cílem je léčba deprese, která nereaguje na žádné léky
4. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Přibližně 30 procent lidí trpících těžkou depresí nereaguje uspokojivě na dvě nebo více lékových terapií. V USA to představuje téměř tři miliony dospělých, kteří každý den žijí s onemocněním, jež psychiatrie zatím nedokáže spolehlivě léčit. V dubnu 2026 schválila americká FDA zahájení prvního klinického hodnocení mozko-počítačového rozhraní určeného výhradně pro psychiatrické využití. Zařízení, které výzkumníci přirovnávají ke kontinuálnímu glukometru pro diabetiky — jen pro mozek — je velké jako borůvka a nevyžaduje otevřenou neurochirurgii.
Cukr vám kazy nezpůsobuje. Ale pozor – to neznamená, co si myslíte
4. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Od dětství nás rodiče, babičky a zubaři varují: jezte méně cukru, nebo vám shnijí zuby. Jenže věda říká něco trochu jiného – a pochopení tohoto rozdílu může změnit způsob, jakým se o své zuby staráte.
Papoušci nemluví proto, aby vás bavili. Mluví proto, že vás milují — a nová studie ukazuje, že vám říkají i vaším jménem
4. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Každý, kdo kdy stál před klecí mluvícího papouška, zná ten zvláštní moment: pták řekne něco srozumitelného a vy na vteřinu zapomenete, že mluvíte se zvířetem. Proč to vůbec umí? Proč papoušci, havrani a špačci dokážou reprodukovat lidskou řeč, zatímco drtivá většina ostatních ptáků — ani šimpanzů a goril, kteří mají anatomicky mnohem blíže k hlasivkám — to nedokáže? Odpověď leží ve specializované části ptačího mozku a v orgánu skrytém hluboko v hrudi, který je efektivnější než lidský hrtan. A výzkum z roku 2026 přidává nový rozměr: papoušci se nenaučí vaše jméno proto, aby vás napodobili. Naučí se ho proto, že jste součástí jejich hejna.
U Area 51 proběhlo za jediný den 17 zemětřesení. Nejde o mimozemšťany — ale geopolitický kontext je znepokojivý
3. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
V úterý 29. dubna 2026 zaznamenal americký geologický průzkum (USGS) roj 17 zemětřesení v rozmezí 24 hodin v oblasti poblíž Groom Lake v Nevadě — neoficiálně známé jako Area 51. Magnituda otřesů se pohybovala mezi 2,5 a 4,4, ohniska ležela přibližně čtyři kilometry pod zemí. Přes 100 lidí otřesy nahlásilo přímo přes USGS. Internet okamžitě zaplavily konspirační teorie o mimozemšťanech, UFO a tajných jaderných testech.
10 000 kroků denně je reklamní slogan z roku 1965, ne vědecký cíl. Tři velké studie ukazují, kde skutečně leží hranice
3. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Téměř každý, kdo kdy nosil chytré hodinky nebo fitness náramek, zná cíl: 10 000 kroků denně. Toto číslo je tak hluboce zakořeněno v populární kultuře zdravého životního stylu, že ho miliony lidí považují za medicínsky ověřenou normu. Není. Pochází z japonské marketingové kampaně z roku 1965, kdy výrobce pedometru Yamasa Tokei pojmenoval svůj produkt Manpo-kei — v překladu přibližně „měřič deseti tisíc kroků" — a zvolil číslo, které bylo kulaté, zapamatovatelné a vizuálně připomínalo japonský znak pro chůzi. Vědecké studie o mortalitě od té doby toto číslo soustavně zpochybňují.
Dvě až tři kávy denně snižují riziko demence o 18 procent. Dosud největší studie sledovala 131 821 lidí po čtyři desetiletí
2. 5. 2026
|
Miroslav Krajča
Demence postihuje celosvětově přes 55 milionů lidí a každý rok přibyde dalších 10 milionů nových případů. Přes desetiletí výzkumu neexistuje žádný lék, který by ji léčil nebo spolehlivě zastavil. Proto je každý modulovatelný rizikový faktor předmětem intenzivní vědecké pozornosti. Výzkumníci z Mass General Brigham, Harvardu a Broad Institute nyní přinesli dosud nejrozsáhlejší prospektivní data: kdo pravidelně pil dvě až tři šálky kofeinové kávy denně, měl o 18 procent nižší riziko demence než ten, kdo nepil žádnou. Čtyřicet tři let sledování, 131 821 účastníků, 11 033 dokumentovaných případů. A bezkofeínová káva tento efekt nepřinesla vůbec.