Články autora: Miroslav Krajča

Světový rekord v půlmaratonu drží Ugandský běžec Jacob Kiplimo s časem 57 minut a 20 sekund, který zaběhl v Lisabonu v březnu 2026. O šest týdnů později ho překonal robot. Humanoid Flash od čínské společnosti Shenzhen Honor Smart Technology Development dokončil 19. dubna 2026 trasu pekingského půlmaratonu E-Town za 50 minut a 26 sekund — v režimu autonomní navigace, bez dálkového ovládání člověkem. Před rokem nejrychlejší robot na stejné trase potřeboval dvě hodiny čtyřicet minut. Toto číslo říká víc o tempu robotického pokroku než cokoliv jiného.

Marťanské meteority jsou jedny z nejvzácnějších vědeckých materiálů na Zemi. Je jich méně než 400 a každý z nich představuje přímé okno do minerálního složení Rudé planety. Jenže nová studie španělských vědců přináší nepříjemné zjištění: vzorky, které přicestovaly z vesmíru, nesou stopy pozemského původu — a mezi nimi i syntetickou organickou molekulu z inkoustu kuličkových per. Věda tím dostává naléhavou otázku: jak moc věříme výsledkům analýz, jejichž vzorky mohly absorbovat částečky ze zkumavek, pil a textilií v laboratoři?

Uvnitř srdce se skrývá síť svalových vláken, která připomíná krajku nebo sněhové vločky. Poprvé ji nakreslil Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1513, po pečlivé pitvě lidského srdce. Domníval se, že tato vlákna zahřívají proudící krev. Byl to geniální odhad, ale nepřesný. Co ta struktura doopravdy dělá, vědci nevěděli celých pět set let — dokud jim v roce 2020 nepomohla umělá inteligence, genomika a data od čtvrt milionu lidí.

V roce 2016 Norsko uvítalo digitální revoluci ve vzdělávání s otevřenou náručí. Tablety dostaly děti od prvního ročníku základní školy, digitální výuka se stala standardem a technologie byly prezentovány jako klíč k modernizaci škol. O deset let později přichází přiznání, které bývá ve vzdělávací politice vzácné: experiment selhal. Od srpna 2026 budou obrazovky zcela zakázány v norských školkách a digitální zařízení budou dětem k dispozici teprve od páté třídy. Na stimulaci čtenářských dovedností vláda vyčlenila v rozpočtu 2026 miliardu korun rozloženou do čtyř let. Případ Norska je důležitý nejen jako varování — ale jako empirická data z největšího vzdělávacího testu moderní doby.

Vitamíny skupiny B patří k nejdůležitějším mikronutrientům vůbec — a zároveň jsou těmi, jejichž biologická komplexita se nejčastěji zjednodušuje na plakátové slogany. „B1 dává energii, B2 čistí pleť" je přibližně tak přesné jako říct, že motor auta „dělá hluk". Každý z osmi B vitamínů plní desítky biochemických rolí, navzájem jsou propojeny v enzymatických drahách a výpadek jednoho zpravidla poruší funkci ostatních. Věda to potvrzuje — a zároveň upřesňuje, za jakých podmínek je jejich deplece skutečně problémem.

Síra je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle. Je nezbytná pro glutathion — nejdůležitější endogenní antioxidant — pro kolagen, pro detoxikaci a pro integritu buněčných membrán. Přesto se v populárním zdravotním diskurzu téměř nevyskytuje. Výzkumnice z MIT Stephanie Seneff navrhla hypotézu, která síru staví do centra: síra získaná z prostředí, horkých pramenů a sopečné geologie může hrát dosud přehlíženou roli v populačním zdraví. Vědecký základ pro část těchto tvrzení existuje. Část je spekulativní. A právě to je důvod, proč stojí za pozornost.