Články autora: Miroslav Krajča

Vodorovná hranice mezi mozkem a strojem se právě posouvá — paralytický pacient s implantátem od Neuralinku už dokáže ovládat robotickou paži čistě silou myšlenky. Zatímco technologie jako taková už byly v laboratořích primitivně demonstrovány, tentokrát jde o krok blíž reálnému životu — praxe, která slibuje nový rozměr autonomie pro osoby s těžkou paralýzou.

V klinické studii nově představený lék baxdrostat ukázal významný pokles krevního tlaku u pacientů, kterým běžná léčba nezabírala, a to bez vážných vedlejších účinků. Pokud se potvrzí v dalších fázích výzkumu, může jít o průlomový obrat v léčbě rezistentní hypertenze — která dnes postihuje miliony lidí celosvětově.

Dvě nové studie zveřejněné v polovině září v New England Journal of Medicine oznamují úspěch první perorální verze léku typu GLP-1 — pilulka, která pomáhá snížit tělesnou hmotnost u lidí s obezitou. Dosud byly tyto léky dostupné převážně formou injekcí, jako Ozempic či Wegovy. Výzkumníci hlásí, že tablety přinášejí efekt hubnutí srovnatelný s injekční terapií, a otevírají cestu ke snadněji užitelným léčbám.  Dosavadní injekční GLP-1 agonisté poskytly průlomovou účinnost v léčbě obezity, ale jejich forma je pro některé pacienty bariérou. Nové pilulky mohou odstranit tento prvek a učinit léčbu dostupnější.

Výzkumy naznačují, že u mužů středního a vyššího věku se v jejich spermiích objevují takzvané „sebestředné spermie“, které nesou genetické mutace podporující jejich vlastní reprodukční výhodu — přesto tyto mutace často zvyšují riziko nemocí u potomků.

Uran dlouho patřil mezi záhady sluneční soustavy — z měření Voyageru 2 se zdálo, že nemá prakticky žádné vnitřní teplo. Nové počítačové modely a přehodnocení historických dat však nyní ukazují, že planeta vydává asi 15 % více energie, než jakou přijímá od Slunce. To znamená, že Uran má stále svůj “skrytý motor” — i když mnohem slabší než ostatní obří planety. Nový rozbor energetické bilance a albeda Uranu přináší důležité stopy k pochopení, jak vznikají ledoví obři a jakým vývojem mohly projít — poznání, které se hodí i při studiu exoplanet podobného typu.

Inženýři MIT vyvinuli nový 3D tisknutelný hliníkový slitek, který je až pětkrát silnější než běžně používaný hliník, a přitom si zachovává tepelnou odolnost. Díky strojovému učení dokázali optimalizovat složení a mikrostrukturu, čímž otevřeli dveře pro ultralehké konstrukce leteckých motorů a dalších komponent. Tento materiál by mohl změnit konstrukci motorů, snížit hmotnost letadel a zefektivnit výrobu.