Růže, která je nejčastěji spojována s romantikou, se díky vědcům z Texaské univerzity v Austinu může stát ještě něčím více. Vymysleli a vynalezli zařízení pro sběr a čištění vody, které je inspirováno touto elegantní květinou a může dramaticky zlepšit současné metody.

Nový výzkum zjistil, že peří vzniklo 100 milionů let před ptáky. Tento objev zásadně mění to, jak nahlížíme na ptáky, dinosaury, pterosaury a samotné peří, jeho funkci a roli v největších událostech evoluce. Ještě před masovým vymřením dinosaurů mělo peří u zvířat hlavní účel izolace teploty a vypadá to, že ho měli už první dinosauři.

Starší analýzy DNA předkládaly, že k vývoji samostatných neandrtálců došlo zhruba před 370 tisíci lety. Někdy se čísla pohybovala v rozpětí 300 až 500 tisíc let. Nová studie je na základě evoluce zubů posouvá mnohem dál do historie. Neandrtálci se údajně oddělili již před 800 tisíci lety, tedy o dost dříve, než byly původní výpočty. Kvůli tomuto číslu ale vznikají interpretační nesrovnalosti, které bude třeba prozkoumat.

S malárií by se v budoucnu mohlo bojovat i pomocí geneticky upravené houby. Vědci Marylandské univerzity do ní dodali toxin odvozený od pavoučího jedu, a dali jí tak schopnost zabít komáry, jenž nákazu přenášejí. Účinek si úspěšně ověřili v modelové rezervaci v západní Africe. 

Astronomové minulý rok objevili galaxii, která působila, že nemá žádnou temnou hmotu, což bylo neslučitelné s našimi teoriemi o této hmotě, která tvoří zhruba 85 procent vesmíru. Záhada však byla vyřešena, a galaxie NGC1052-DF2 tak už není tolik tajemná. Bylo propočítáno, že se nachází mnohem blíže Mléčné dráze, díky čemuž astronomové vypozorovali, že temnou hmotu obsahuje.

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století.