Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.

Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Rizika konzumace alkoholu v těhotenství ignorují dvě ze tří Francouzek. Příliš mnoho z nich podceňuje nebezpečí mírné či výjimečné konzumace alkoholu pro zdraví dětí, které mají přijít na svět. Přesto se podle agentury Veřejné zdraví Francie již rozšířilo povědomí o těchto rizicích, píše francouzský deník Le Figaro.

To, že alkohol tělu a mozkovým buňkám zrovna dvakrát neprospívá, není tajemstvím. Protože se ho ale lidé nehodlají vzdát, hledají věci způsob, jak jeho negativní dopady alespoň zmírnit. Příště, až se probudíte s kocovinou, zkuste si místo umíchání vajíček jít na chvíli zaběhat. 

Zná to každý, kdo se někdy alespoň trochu opil. Někdy po vypití pár skleniček přichází vlčí hlad a cesta tak vede k nejbližšímu stánku rychlého občerstvení. Překvapivě po masu sahá i více než třetina vegetariánů.