Dát si denně sklenku vína byl dlouho lékaři doporučovaná praktika. Alkohol je tu s námi, co je civilizace civilizací – panují dokonce (spíše nepravděpodobné) teorie, podle nichž byla tvorba fermentovaných nápojů tím, co doopravdy odstartovalo neolitickou revoluci. Tato látka se nám však v posledních staletích začíná vymykat kontrole, a tak i věda mění názor. Nejnověji to dokazuje metastudie, podle níž i jediná sklenka denně má měřitelný vliv na zvýšení úmrtnosti.

Alkoholismus je významnou příčinou úmrtí napříč celým světem a je mimo jiné spojený se zanícením a poškozením nervové soustavy, které vede k závislosti. Vědecký tým z Chile se tak pokusil léčit alkoholismus pomocí kmenových buněk, jež mají naopak protizánětlivý vliv.

Na otravu alkoholem ročně zemře ročně odhadem několik stovek tisíc lidí - jen ve Spojených státech je to kolem 88 tisíc. Smrt si překvapivě nevybírá. Vyšším poměrem zemřelých na počet obyvatel disponuje jak Rusko, tak třeba i Francie. Blýská se však na časy - po radě "zaručených" léků proti intoxikaci alkoholem vznikl první návrh skutečného "protijedu" na alkohol. Využívá přitom pokročilých nanotechnologií.

Zná to každý, kdo se někdy alespoň trochu opil. Někdy po vypití pár skleniček přichází vlčí hlad a cesta tak vede k nejbližšímu stánku rychlého občerstvení. Překvapivě po masu sahá i více než třetina vegetariánů.

Pokud jste někdy navštívili lepší restauraci, určitě jste si před jídlem objednali aperitiv. Sklenku alkoholu k povzbuzení chuti před hlavním jídlem si dopřávali strávníci už v pozdní antice. Dnes se jedná nejčastěji o nepříliš sladký, většinou osvěžující či trpký alkoholický nápoj.

Měřit hladinu alkoholu v krvi byl zatím úkol pro policejní kontroly, případně pro ty svědomitější účastníky silničního provozu, kteří zainvestovali do příručního alkohol testeru.