Ve čtvrtém dílu mikroseriálu o černých dírách přichází po vysvětlení jejich původu a základním rozdělení na řadu jejich vnitřní struktura. A také poodhalení toho, co se děje v těsné blízkosti černých děr, včetně záhady, co se stane s objekty, které do ní padají. 

V předchozích dvou dílech tohoto mikroseriálu jste se mohli lépe seznámit se základy "obecného přírodopisu" černých děr, tedy co jsou zač, jak mohou být veliké, odkud se vzaly a kde se vyskytují. Tento díl přiblíží jejich vnitřní strukturu a to, co se děje s objekty, které létají v těsné blízkosti černé díry.

Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".

Černé díry nemají zrovna nejlepší pověst, byť jim jako "motorům vesmíru" vděčíme za rozpohybování pěkné řádky kosmologických procesů. Nejnovější zpráva ze setkání Americké astronomické společnosti k tomu všemu přidává další důkaz, že černé díry disponují značně bipolární náladou. Důkazem k tomu je dvojí říhnutí černé díry v jádru cizí galaxie. 

Šuškanda o tom, že vědci věnující se detekci gravitačních vln objevili něco nového a významného, se po několika týdnech tajností potvrdila. Díky mezinárodní spolupráci se jim podařilo odhalit novou, v pořadí čtvrtou a doposud nejvýznamnější gravitační vlnu.

Kdo někdy viděl fotografii nějaké galaxie, jistě si všiml, že se všechny ty miliardy hvězd točí kolem zářícího jádra. Astronomové ve svých modelech předpokládají, že v mnoha galaxiích je toto jádro tvořeno černou veledírou. Ale co když je pravda ještě rafinovanější?