Ačkoliv moderní medicína už pomalu dosáhla na tvorbu umělých tkání, to nejlepší, co z 3D tisku v medicíně v dohledné době dorazí, bude umělá kůže určená pro oběti popálenin. Komplexnější tkáně jako orgány jsou však stejně vzdálené jako desetiletí nazpět. 

V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování. 

Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.

Často se říká, že pod svícnem je největší tma. V případě hledání nových antibiotik to platí téměř doslovně. Po dlouhých desetiletích usilovného pátrání po nových třídách antibiotik se totiž jeden z nejslibnějších kandidátů ukázal přímo na našem těle – konkrétně v nose. 

"Modrá je dobrá" za řady okolností, ale rozhodně ne při migréně. Tak by šlo ve stručnosti shrnout výsledky nejnovějšího výzkumu amerických a izraelských lékařů. Právě modré světlo podle nich příznaky migrény zhoršuje nejvíc. Skoro stejně na tom je ale i červené a žluté záření. O něco lepší je bílé světlo, ale překvapivě příznivé účinky má hlavně záření zelené barvy. Že už jste podobné doporučení slyšeli, nebo dokonce vyzkoušeli na vlastní kůži?

Schopnost empatie vykazuje řada živočichů, u lidí je nicméně nadání odečítat cizí pocity neobyčejně rozvinuté a zřejmě stojí za naší schopností konat pro dobro celku. Nejen, že je tedy empatie nutnou podmínkou pro naše každodenní jednání, ale navíc zřejmě umožnila vznik a rozvoj naší civilizace. Jaké mozkové dráhy ale za empatii zodpovídají? A nemohou její normální fungování narušit některé léky?