Články s tagem: lékařský výzkum
Zdraví
Jak udržet své srdce zdravé? Napoví vám krátká vědecká rukověť
23. 9. 2017
|
red
Udržet si srdce zdravé není složité, alespoň z pohledu vědců. Neustále skloňovaný pohyb jako záruka zdraví přitom nemusí stačit, svou roli hraji i další faktory, které ovlivňují náš kardiovaskulární systém.
Technologie
Stroje tenčí než vlas vyléčily žaludeční vředy
14. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších.
Člověk
Vnímají lidé v kómatu okolí? Lékařům mohou odpovědět pomocí myšlenek
13. 9. 2017
|
Hana Dubnová
Je horší přežívat ve vegetativním stavu, nebo být v kómatu, ve kterém člověk vnímá, ale je uvězněn v nehybném, nefunkčním těle a nikdo o tom neví? Unikátní vědecká metoda umožňuje se na to pacientů zeptat přímo. Odpovědí pomocí myšlenek.
Příroda
Člověk v tom není sám. Alzheimerovou chorobou zřejmě trpí i šimpanzi
29. 8. 2017
|
Ladislav Loukota
Na celém světě existuje skoro 30 milionů lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Toto neurodegenerativní onemocnění dodnes není zcela pochopené a pátrání po jeho příčinách stále pokračuje. Nová studie nyní přidala významný dílek do skládačky vzniku choroby. Poprvé totiž otřásla představou, že Alzheimer je onemocnění, které se vyskytuje jen u lidí. Stopy velmi podobné nemoci byly totiž pozorovány i šimpanzů.
Člověk
Vědci 'vyCRISPRovali' z embrya dědičnou chorobu. Přichází doba rutinních zásahů do lidského genomu?
7. 8. 2017
|
Jan Toman
Před pár dny proletěla světem zpráva, že se výzkumníkům poprvé podařilo úspěšně opravit škodlivou mutaci v lidském embryu. Samozřejmě nešlo o test klinický, ale teprve laboratorní – zárodky, byť lidské, se před jeho ukončením nerozrostly víc než na pár buněk. Přesto ale vyvolal řadu diskusí. Přichází doba genové terapie, modifikací naší DNA a "miminek na přání", nebo jde o jednu velkou nafouklou bublinu?
Člověk
Objev 'genů nespavosti' naznačuje, že insomnie není jen psychický problém
18. 7. 2017
|
Ladislav Loukota
Převalujete se v noci donekonečna v posteli? Až dosud měli lékaři za to, že nespavost způsobují čistě psychické faktory, jako je třeba přílišný stres, nebo rušivé okolí. Tým výzkumníků z nizozemské Vrije Universiteit Amsterdam je však přesvědčen, že identifikoval sérii genů odpovědných za nespavost. Studie by mohla vést i k terapii, která by snad dokázala vyléčit aspoň část insomniaků.
Člověk
Obnovení vyhubených virů: Nepřiměřený risk, nebo nové obzory?
14. 7. 2017
|
Jan Toman
Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?
Příroda
SARS, MERS a další hrozby: Vědci se snaží zabránit další pandemii
7. 7. 2017
|
Jan Toman
Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století.