Spolknout stroje menší, než je schopné rozeznat lidské oko, a za pět dnů se díky nim vyléčit z infekce? To není příklad ze světa sci-fi, nýbrž popis terapie provedené v polovině srpna na Kalifornské univerzitě. Tým vědců pod vedením chemičky Berty Estebanové Fernándezové de Ávila tu prokázal, že mikrostroje mohou být uvnitř těla efektivnější než běžná léčiva. Jejich terapie využívající mikromotorů se prozatím vyzkoušela na myších. 

Je horší přežívat ve vegetativním stavu, nebo být v kómatu, ve kterém člověk vnímá, ale je uvězněn v nehybném, nefunkčním těle a nikdo o tom neví? Unikátní vědecká metoda umožňuje se na to pacientů zeptat přímo. Odpovědí pomocí myšlenek.

Na celém světě existuje skoro 30 milionů lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Toto neurodegenerativní onemocnění dodnes není zcela pochopené a pátrání po jeho příčinách stále pokračuje. Nová studie nyní přidala významný dílek do skládačky vzniku choroby. Poprvé totiž otřásla představou, že Alzheimer je onemocnění, které se vyskytuje jen u lidí. Stopy velmi podobné nemoci byly totiž pozorovány i šimpanzů.

Převalujete se v noci donekonečna v posteli? Až dosud měli lékaři za to, že nespavost způsobují čistě psychické faktory, jako je třeba přílišný stres, nebo rušivé okolí. Tým výzkumníků z nizozemské Vrije Universiteit Amsterdam je však přesvědčen, že identifikoval sérii genů odpovědných za nespavost. Studie by mohla vést i k terapii, která by snad dokázala vyléčit aspoň část insomniaků. 

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?

Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století.