Mladý vesmír byl po svém vzniku agresivním prostředím. Před 13 miliardami let, sotva pár stamilionů po Velkém třesku, z první zformované hmoty začaly vznikat hvězdy. A dělo se tak velmi rychle. Ze shluků podobných útvarů brzy začaly vznikat první trpasličí galaxie - jak ale z takových útvarů vznikly větší galaxie? To se pokusil vyřešit tým španělských vědců. Jejich model rozšiřuje poznání pravděpodobného zrození Mléčné dráhy mnoho miliard let nazpět.

Při pohledu ze Země může vesmír působit jako nehybný černý monolit, opak je však pravdou. Například rozsáhlé oblasti naši galaxie se vyznačují dvěma hlavními hvězdnými populacemi. První skupina hvězd je bohatá na prvky, jako je kyslík, hořčík, křemík, síra, vápník a titan. Skupině druhé se těchto prvků dostává povážlivě méně, zato jsou však tyto hvězdy bohatší na železo. Rozdělení obou skupin naznačuje, že obě vznikly v radikálně odlišném kontextu v rámci celé galaxie. Doposud se přesně nevědělo, co by mohlo být jeho příčinou. Objevují se však indicie, že odpověď by mohla tkvět v sáhodlouhém období galaktické 'smrti' a proudění mezihvězdného plynu.

Galaktické jádro nás přitahuje nejenom v myšlenkách, ale spořádaně kolem něj krouží celá Mléčná dráha. Astronomové její střed bedlivě hlídají a díky této bedlivosti jim neunikla šleha, která předčila cokoli jsme z jádra doposud zaznamenali.