Leckdo s nimi nevydrží v jedné místnosti, ale to nic nemění na faktu, že pavouci se svými bezmála 50 tisíci druhy tvoří jednu z nejúspěšnějších skupin pozemských organismů. Není se čemu divit. Z biologického hlediska totiž představují jeden z vrcholů evoluce a svá přizpůsobení dotáhli k dokonalosti. 

Květiny jsou schopné udělat k nalákání svých opylovačů takřka cokoli. Rozdávají sladký nektar, vypouštějí líbivé vůně a samozřejmě si nechávají narůst pestře zbarvené květy. Všechna tato přizpůsobení jsou nákladná, vytváření některých struktur je ale na samé hranici rostlinných možností. To se týká i tak obyčejných vlastností, jako je například produkce modré barvy. 

Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.

Mouchy patří společně s hlodavci mezi nejvýznamnější přenašeče chorob. Nyní dokonce vědci zjistili, že nemocí přenášejí mnohem víc, než se dosud předpokládalo. 

Legenda praví, že svatý Patrik nejenže do Irska přinesl křesťanství, ale také zemi zbavil hadů. Možná má světec na kontě různé zázraky, ale likvidace hadů mezi ně nepatří. Ve skutečnosti totiž v zemi hadi nikdy nežili. Proč?

Zima v našich podmínkách představuje pro organismy velkou výzvu. Ať už se jedná o nejmenší příslušníky hmyzu nebo velké savce, všichni se musí na nízké teploty, sněhovou nadílku a zhoršenou dostupnost potravy náležitě připravit. Možná tu nejpodivnější strategii na přežití zimy má ale podle nových poznatků rejsek obecný. Na zimu si totiž příslušníci tohoto druhu "v zájmu šetřivosti" výrazně zmenšují mozek a další orgány.