Vědci odhalili tajemství maskování ultračerných dravých ryb žijících v hlubinách. Předpokládají, že se může uplatnit v technologiích z lidského světa.

Radioaktivní izotopy v těle žraloků obrovských naznačují, že někteří z nich se mohou dožívat sta let.

Pro obyvatelé území v dnešní Číně byl kapr důležitou složkou potravy už v době kamenné. Dospěl k tomu výzkum mezinárodního vědeckého týmu.

Žraloci mají kvůli filmům jako Čelisti pověst děsivých bestií. Pokud patříte mezi lidi, kterým se při pohledu na žraloka ježí všechny chlupy na těle, možná s nově objeveným druhem žraloka změníte názor.

Pestrosvítivec jiskřící. Při vymýšlení českého názvu této hlubomořské ryby se museli taxonomové opravdu bavit. Nejen, že pohádkově znějící zástupce velkoústých připomíná spíše černého úhoře, ale ani s tím jiskřením to není zvlášť žhavé. Na druhou stranu se může tento predátor chlubit nekonečnou trpělivostí, svítící návnadou a obří tlamou plnou ostrých zubů. Spíš než do pohádky by pestrosvítivec zapadl do hororu, nebo alespoň noční můry. Přesto nám možná tento hlubomořský zabiják v příštích letech pomůže s vývojem nových materiálů. Jeho zuby totiž spojují hned několik fascinujících vlastností – tvrdost, ostrost, malou odrazivost a takřka úplnou průhlednost.

Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.