Nová výzkumná studie přináší překvapivý pohled na vznik Velké sfingy: podle experimentů vědců z NYU mohla socha začít jako přírodní jev — tvar nazývaný yardang — a později být upravena lidmi. Pokud se hypotéza potvrdí, změní se vnímání hranice mezi přírodou a lidskou tvorbou na Gízské plošině.

Ikonické čtyřtunové sochy moai na Velikonočním ostrově (Rapa Nui) před staletími domorodci přesouvali překvapivě jednoduchým, ale důmyslným způsobem. Nový výzkum amerických archeologů z Binghamton University potvrdil, že k přesouvání monumentů stačila lana, malá skupina lidí a speciálně upravené cesty.

Věda již v minulosti dokázala, že sochy ve starověkém Římě a Řecku byly pestrobarevné, aby co nejvíce připomínaly antické bohy. Na živosti jim měly ještě dodávat vůně, tvrdí podle serveru Phys dánská archeoložka. Nešlo tedy o studená a bezbarvá díla, ale všemi barvami a vůněmi hrající znázornění starověkých bohů.

Sošky obézních žen, které vytvářeli pravěcí lidé, měly původ v klimatických změnách a úbytku potravy.

Theo Jansen ve své práci boří hranice mezi uměním a inženýrstvím. Koncem 70. let zkonstruoval UFO, které popletlo obyvatele Delftu, a v posledních dvou dekádách se věnuje tzv. Strandbeests, umělým plážovým monstrům.