Nepocházeli sice z malé galské vesničky na březích Bretaně, i tak ale můžeme tvůrce kamenných megalitických objektů vystopovat do Francie. Móda obřích hrobek a kamenných kruhů podle nového výzkumu vznikla před sedmi tisíci lety v okolí dnešní Paříže, odkud se podél pobřeží Atlantiku rozšířila do všech světových stran. Jedny z nejúžasnějších monumentů starověku tak dokládají i neobyčejně rozvinutou lodní dopravu na přelomu pozdní doby kamenné a doby bronzové.

Pozemské kosmické lodě mají o další vesmírný zářez víc! Japonská sonda Hayabusa2 totiž úspěšně "přistála" svým hlavním modulem na asteroidu Ryugu a odebrala z něj vzorky horniny. Vzorek bludného kosmického kamene se má za necelé dva roky vrátit na Zem a povědět nám více o svém složení. Hayabusa2 tak završila hlavní cíl své mise – alespoň prozatím.

O tom, že jednou budeme "pěstovat maso v kádích", mluvil už v první polovině 20. století i Winston Churchill. Teprve v posledních letech se ale zdá, že pokrok na poli biochemie může skutečně přinést i reálné naplnění této vize. První burger vypěstovaný ze zvířecích buněk byl oficiálně sněden v roce 2013 v Londýně a od té doby segment umělého masa výrazně poskočil vstříc realizaci. Zdá se však, že s avizovanou ekologičností umělých burgerů to nemusí být tak růžové, jak se doposud zdálo.

Tokijské úřady zahájily testování nového varovného systému na ochranu města. Systém by pomocí kombinace dvou různých meteorologických radarů mohl riziko vzniku přívalových dešťů a tornád předpovídat až s půlhodinovým předstihem. Třetina devítimilionového Tokia leží pod úrovní mořské hladiny, novinka by tak mohla potenciálně přinést značné snížení rizika pro životy i majetek.  

Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat.

Na dnešní Zemi bychom těžko hledali dokonalejší predátory, než jsou nádherně smrtící žraloci. Proudnicově tvarované tělo, skvělý čich, schopnost vnímat elektrické signály, ostré, neustále dorůstající zuby. Není divu, že se ze žraloků s přispěním filmů jako Čelisti stali jedni z nejobávanějších dravců. A to i přesto, že se přirozené prostředí těchto paryb s tím naším takřka míjí, většina žraloků neloví kořist lidské velikosti a těm zbylým lidé nechutnají. Jak se ale tito "králové moří" vyvinuli z dřívějších rybovitých obratlovců? Odpověď na tuto otázku nedávno poodhalil výzkum amerických a britských paleobiologů.