Články s tagem: věda a poznání
Amazonií se ve třetihorách několikrát prohnalo moře
28. 5. 2017
|
Jan Toman
V povodí Amazonky nalezneme místa s největší druhovou bohatostí na Zemi. Celkově zde můžeme narazit na statisíce různých druhů rostlin a živočichů, mnoho z nich dosud nepopsaných. Místní biodiverzita je výjimečná dokonce i v porovnání s ostatními tropickými deštnými lesy na naší planetě. Ale proč zde žije tolik různých druhů?
Jaká tajemství skrývají stoleté nádory? Lékařům se podařilo nahlédnout do jejich genomu
26. 5. 2017
|
Jan Toman
Ke studiu genetických stránek rakoviny se váže jedna zásadní potíž. Výzkumníci jsou takřka bez výjimky odkázáni na materiál starý jen pár let. Když vynecháme takové speciality, jako jsou stále se množící tkáňové kultury – nejznámější kulturou rakovinných buněk je zřejmě slavná HeLa, buněčná linie odvozená roku 1951 z nádoru Henriety Lacksové – měkké tkáně se bez konzervace dlouho nezachovávají.
Stradivárky nejsou o nic lepší než moderní housle, tvrdí vědci
23. 5. 2017
|
Jan Toman
Když se Antonio Giacomo Stradivari krátce před polovinou 17. století narodil, nikdo z jeho příbuzných, měšťanů z italského města Cremona, nemohl tušit, že jeho jméno přečká staletí. Postupně se vypracoval na nejlepšího houslového mistra své doby a, jak tvrdí řada odborníků, dost možná nejlepšího výrobce smyčcových nástrojů všech dob.
Má člověk skutečně slabý čich? Zřejmě je to mýtus původem z 19. století
22. 5. 2017
|
red
"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."
Středověcí vesničané zohavovali mrtvoly, báli se nemrtvých
19. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.
Jurský park s opicemi: Nalezena fosilie krve prastarých savců
17. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Skoro jako z Jurského parku působí nález fosilizovaných červených krvinek patřících opičím předchůdcům člověka z doby před 20 až 30 miliony let. Zkamenělou životodárnou tekutinu totiž vědci nalezli v klíštěti archivovaném uvnitř jantaru. Detailní analýza krve však překovala příběh alternativní verze Jurského parku v horor. Uvnitř vzorku totiž vědci našly stopy ještě něčeho ještě překvapivějšího – nejstarší dochovanou fosilii buněčných parazitů.
Party droga jako antidepresivum: Vědci začínají chápat, jak skutečně účinkuje
16. 5. 2017
|
Jan Toman
Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje.
Srdce ze špenátu: Vědci využili rostlinu k 'výrobě' srdeční tkáně
15. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv moderní medicína už pomalu dosáhla na tvorbu umělých tkání, to nejlepší, co z 3D tisku v medicíně v dohledné době dorazí, bude umělá kůže určená pro oběti popálenin. Komplexnější tkáně jako orgány jsou však stejně vzdálené jako desetiletí nazpět.