Úžasné čínské nálezy převrací náš pohled na pterosaury. Svá mláďata 'piplali' jako ptáci

- Příroda autor: Jan Toman

Pterosauři byli jednou ze tří skupin obratlovců dokonale přizpůsobených aktivnímu letu. Zatímco ptáky a netopýry můžeme potkat i dnes, létající plazi definitivně odešli ze scény spolu s neptačími dinosaury před 65 miliony let. I proto je obestírá aura tajemství, kterou se jen občas podaří prorazit některému paleontologovi. 

Pterosauří mláďata se zřejmě rodila nedovyvinutá a potřebovala péči rodičů. Ilustrační snímek

Pterosauří mláďata se zřejmě rodila nedovyvinutá a potřebovala péči rodičů. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Co se týče růstu a dospívání pterosaurů, jejich hnízdění, nebo zvyků, jsme zatím odkázáni na pouhé spekulace. To se ale brzy změní. Nové nálezy zkamenělých vajec a mláďat z Turpanské prolákliny v západní Číně jsou natolik kvalitní, že už nyní staví některé zažité představy o pterosaurech na hlavu.

Nálezy narozených i nenarozených mláďat jsou pro paleontology nesmírně důležité. Zatímco u moderních organismů můžeme sledovat jejich individuální vývoj v přímém přenosu, vymřelé organismy nám zanechaly jen více či méně zachovalé zkameněliny jednoho vývojového stadia. Zvláště u létajících tvorů přitom bývá způsob individuálního vývoje velmi důležitý, neboť přímo či nepřímo ovlivňuje jejich mozkovou kapacitu, chování, společenskost a dlouhou řadu dalších vlastností.

Mláďata můžeme v zásadě rozlišit na prekociální, což je odborný výraz pro to, že se rodí plně vyvinutá a schopná samostatného stravování, ne-li života, a altriciální, což jsou mláďata drobná, nevyvinutá a krmivá.

Nedostatek zkamenělin 

Druhá jmenovaná "holátka" jsou přitom typická pro většina savců a ptáků, což se u těchto skupin pojí se systémem rozvinuté rodičovské péče. Postupné "piplání" droboučkých, často slepých, mláďat až k samostatným dospělcům nepochybně podněcuje rozvoj složitých vzorců chování.

Mláďata se zase pod dozorem rodičů mohou učit a rozvíjet do forem, kterých by nikdy nemohla dosáhnout, pokud by se vnějšímu světu musela bránit už odmala. Není ostatně náhodou, že člověk se svou řečí, sociálními vazbami a rozvinutou kulturou patří mezi tvory s nejdelším obdobím dospívání.

Tradičně se soudilo, že pterosauři patřili, podobně jako nejdříve odvětvené linie ptáků, mezi tvory se spíše prekociálními mláďaty. Některé indicie sice naznačovaly, že mohli podobně jako ptáci hnízdit ve skupinách a o vejce do jisté míry pečovat, více se ale nikdo hádat neodvažoval. Zkamenělin mláďat vědci nalezli málo a vejce se zárodkem dokonce jen jedno.

Hnízdili ve velkých skupinách

Jako rána z čistého nebe proto zapůsobil nález celého pterosauřího hnízdiště v západní Číně. Nejen že zde paleontologové nalezli více než 200 několikacentimetrových vajec v různých stupních vývoje, ale navíc mohli pomocí trojdimenzionálních zobrazovacích metod prozkoumat i samotné skvěle zachované nevylíhnuté zárodky.

Nalezení zástupci náležejí k druhu Hamipterus tianshanensis. Jedná se tedy o poměrně odvozené pterosaury z příbuzenstva pterodaktylů, kteří žili v období rané křídy. Z naleziště, které zřejmě kdysi tvořilo břeh mělkého průtočného jezera, je zřejmé, že pterosauři tohoto druhu museli hnízdit ve velkých skupinách.

Alternativní vysvětlení tak velkého nahromadění natolik různorodých vajec jednoduše nejsou důvěryhodná. Naneštěstí se ale nezachovalo žádné kompletní hnízdo. Velikost pterosauří snůšky tak i nadále zůstane záhadou.

Ze 42 kompletních vajec celých 16 obsahovalo zachované zárodky. Srovnání těchto embryí mezi sebou, s čerstvě vyklubanými příslušníky druhu a dospělci odhalilo, že některá z nich byla v pokročilém stupni vývoje.

Rodiče se o ně starali

Určité části kostry ale i tak zůstávaly nápadně nevyvinuté. Mozková část lebky se podle všeho u takto vyvinutých zárodků teprve začínala měnit z chrupavky na kost. Ani čelisti, různá kloubní spojení a úchyty létacích svalů patrně nebyly při vyklubání plně vyvinuté.

Analýza kostí naznačila, že příslušníci druhu patrně rostli ještě dva roky po vyklubání. Co je ještě zajímavější, zuby těchto pterosaurů, na rozdíl od neptačích dinosaurů, ptáků a ještěrů, začínaly patrně růst až po vyklubání. Naopak zadní nohy byly nejspíš funkční hned po vyklubání.

Sečteno a podtrženo, zdá se, že mláďata Hamipterus tianshanensis vyžadovala po vyklubání značnou rodičovskou péči. Mohla se sice sama pohybovat na zadních nohou, rozhodně si ale sama nesehnala potravu a nemohla ani vzlétnout. Přinejmenším někteří pterosauři tedy patrně byli dnešním ptákům podobnější, než jsme si mysleli.

Zdroj: Wang X, Kellner AW, Jiang S, ... & Li N (2017): Egg accumulation with 3D embryos provides insight into the life history of a pterosaur. Science, 358.

Tagy: pravěk dinosauři věda a poznání

Zdroje: vlastní