Články s tagem: Věda

Tenhle kulinářský zlozvyk zná skoro každý majitel psa. Koprofágie alias pojídání výkalů sice není zdaleka jenom psí hobby, známe jej mimo jiné třeba i ze světa hmyzu, právě u nejlepších přátel člověka však tyto gurmánské preference také nejvíce zarazí. Co však psy skutečně ke koprofágii motivuje? Na to si posvítila nedávná veterinární studie a došla ke skoro až dojemnému vysvětlení.

Čím dále do kosmických dálav vidíme, tím hůře se srovnáváme s jednou věcí, která teleskopům stále uniká – pozorování (ne)aktivity mimozemských civilizací. Ačkoliv jsou samozřejmě naše pozorovací schopnosti nedokonalé, starší teze předpokládaly, že by přesto čas od času v čočkách měly uvíznout aktivity inteligentních bytostí, které si ke svým potřebám přestavují celý hvězdný systém. Nyní se objevila nová teze, podle níž bychom se možná měli zaměřit na podezřele se pohybující hvězdy - a nacházet tak snad supercivilizace, které se k hvězdám chovají stejně jako my ke zdrojům energií na Zemi.

Ročně zabije půl milionu až milion lidí, většinu z toho dětí – malárie se však konečně dostává ve svém zápasu s lidstvem do defenzivy. Mezi řadou nejnovějších nápadů na omezení šíření choroby využívajících nových repelentů i dronů se podařilo získat nové zdroje od Nadace Billa a Melindy Gatesových i společnosti Oxitec. Ta vyvíjí geneticky upravené moskyty, kteří po vypuštění do přírody dříve umírají a limitují tak populaci. Tedy, alespoň v teorii.

Henrietta Swan Leavittová je jednou z osobností, jimž nebyl dopřán dlouhý život, důsledky její práce jsou však obrovské. Americká astronomka patří k těm, kteří "umetli" cestu k moderní astronomii, slávy ani uznání si však neužila. Narodila se před 150 lety. 

Traumata nebo dlouhodobější stresové situace, které muži zažili v dětství nebo dospívání, mohou ovlivnit zdraví jejich synů. Hrozí u nich problémy s fyzickým či psychickým zdravím, včetně poruch ve vývoji, ukázala studie vědců z lékařské fakulty Tuftsovy univerzity v Massachusetts.

Je tomu už devět měsíců, co se sonda Cassini vydala do smrtící náruče atmosféry Saturnu. Ponořením do plynného obra zakončila svou dvacetiletou misi, co do nastřádaných dat zřejmě nejúspěšnější automatickou misi v dějinách kosmonautiky! O jejím vlivu vypovídá i skutečnost, že údaje získané Cassini vedou i nyní k novým vědeckým objevům. Nejnověji se to potvrdilo na objevu komplexních organických molekul ve vodních gejzírech tryskajících nad saturnský měsíc Enceladus.