Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?

Na první pohled se to zdá takřka paradoxní. Paprskoploutvé ryby, které zahrnují tak různorodé tvory, jako jsou jeseteři, kapři a mečouni, už od konce prvohor kralují slaným i sladkým vodám. Přesto si ale pro sebe dokázaly jen málokdy "uzurpovat" role největších mořských tvorů – ať už vrcholových predátorů, nebo planktonožravých obrů typu dnešních kosticovitých velryb. Místo nich bychom se v těchto rolích mohli setkat s obřími parybami, plazy, savci, nebo dokonce hlavonožci. Brání snad něco paprskoploutvým rybám v evolučním "rozletu"? A jak do toho zapadají fosilie druhohorního paprskoploutvého obra Leedsichthys problematicus?

V předchozích dvou dílech tohoto mikroseriálu jste se mohli lépe seznámit se základy "obecného přírodopisu" černých děr, tedy co jsou zač, jak mohou být veliké, odkud se vzaly a kde se vyskytují. Tento díl přiblíží jejich vnitřní strukturu a to, co se děje s objekty, které létají v těsné blízkosti černé díry.

Čím dále do kosmických dálav vidíme, tím hůře se srovnáváme s jednou věcí, která teleskopům stále uniká – pozorování (ne)aktivity mimozemských civilizací. Ačkoliv jsou samozřejmě naše pozorovací schopnosti nedokonalé, starší teze předpokládaly, že by přesto čas od času v čočkách měly uvíznout aktivity inteligentních bytostí, které si ke svým potřebám přestavují celý hvězdný systém. Nyní se objevila nová teze, podle níž bychom se možná měli zaměřit na podezřele se pohybující hvězdy - a nacházet tak snad supercivilizace, které se k hvězdám chovají stejně jako my ke zdrojům energií na Zemi.

Ročně zabije půl milionu až milion lidí, většinu z toho dětí – malárie se však konečně dostává ve svém zápasu s lidstvem do defenzivy. Mezi řadou nejnovějších nápadů na omezení šíření choroby využívajících nových repelentů i dronů se podařilo získat nové zdroje od Nadace Billa a Melindy Gatesových i společnosti Oxitec. Ta vyvíjí geneticky upravené moskyty, kteří po vypuštění do přírody dříve umírají a limitují tak populaci. Tedy, alespoň v teorii.

Evropské řeky, zejména pak v okolí velkých měst, kromě jiného odpadu oplývají i pestrou nabídkou drog. Bohužel pro ohrožené úhoře, kterým i stopové množství kokainu huntuje tělo a může ohrožovat jejich šanci na rozmnožování... Jsou po něm hyperaktivní a zároveň trpí úbytkem svalů, poškozením žáber a hormonálními změnami.