Články s tagem: Věda

Černé díry jsou významné objekty, jimiž se už dlouho zabývá moderní astrofyzika. Jsou už také nejméně 50 let hitem populární kultury a sci-fi. Samotný název "černá díra" přitom zpopularizoval fyzik John Wheeler v roce 1967, poté, co mu ho k použití během přednášky navrhl jeden ze studentů.

Na první pohled ten snímek může působit jako fotka menší chalupy skrze noční vidění. "Nejmenší dům na světě" je ale ve skutečnosti výtvorem o velikosti pouhých 300x300 mikronů. Vytvořily jej roboti operující v oboru optických nanotechnologií. Jedná se o doposud nejlepší ilustraci pokroku v konstrukci titěrných objektů – v praxi tak bude metoda sloužit k poněkud praktičtějším účelům, než ke stavbě domků pro mikroby.

Jedním z nejrozšířenějších zobecňujících mýtů kolem lidského mozku je tvrzení, že jde "pouze o biologický počítač". Ne snad, že by tvrzení nebylo velmi zjednodušeně pravdivé – ve srovnání s mozkem jsou však běžné počítače extrémně primitivní systémy operující na extrémně primitivním jazyku. Způsob, jakým provádí "operace" náš vlastní mozek, je nám do velké míry stále neznámý. Pomalu však i na této frontě činí věda pokroky. Nejnověji skrze přenos primitivní vzpomínky mezi dvěma zvířecími mozky.

O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.

Ačkoliv Pluto již nemá status planety, neznamená to, že nepřestává být předmětem vědeckého zájmu. Ba spíše naopak. Pozoruhodný svět nám nově odhalil více o tom, jak vznikala periferie sluneční soustavy. Zdá se totiž, že Pluto vzniklo spojením velkého množství komet. Nejznámější plutoid nám tak říká více o tom, jak komety vznikaly a kolik jich ve sluneční soustavě bylo.

Středověké období není zrovna proslavené svými komplikovanými lékařskými zákroky a vynálezy. Tím méně si středověk asociujeme s pokročilými protetikami – například první modernější brýle vznikly v renesanční Itálii až na konci 13. století, trvalo přitom několik dalších staletí, než se v Novověku vynález rozšířil dále. Nyní však tezi o pramalé vyspělosti protéz a podobných vynálezu nahlodává odhalení středověkého válečníka, který díky své umělé končetině působí spíše jako postava ze steampunkové fantasy!