Články s tagem: Věda
Vesmír
Jak se žije na orbitě: Vesmírná stanice slaví 17. výročí
7. 12. 2015
|
Julie Nováková
Když se 6. prosince 1998 na nízké oběžné dráze Země spojily první dva moduly Mezinárodní vesmírné stanice (ISS): ruská Zarya a americká Unity, v dějinách světové kosmonautiky se to zapsalo jako jedna z klíčových historických událostí. Od té doby se ISS rozšířila na celkem patnáct hlavních natlakovaných modulů a již osmnáctým rokem slouží mezinárodnímu výzkumu vesmíru.
Příroda
Na skok v rybí hlavě: Ryby mají emoce a možná i základy vědomí
4. 12. 2015
|
Jan Toman
S vědomím je to složité. Nejen, že dění ve své hlavě často nerozumíme ani my sami, ale o moc úspěšnější ve svých snahách o jeho pochopení nebyli ani největší učenci. A to se o tento fenomén zajímali už nejstarší filosofové a nepustil ani moderní psychology, biology a kybernetiky. Jisté je, že nějak souvisí s prožíváním emocí. Nejjednodušší organismy nejeví známky sofistikovaného uvažování a řídí se téměř výhradně reflexy, "vyšší" živočichové oproti tomu oplývají širokým emočním repertoárem a mají přinejmenším základy vědomí.
Příroda
Život v Mrtvém moři: Výzkum extrémních prostředí na Zemi
2. 12. 2015
|
Julie Nováková
Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.
Technologie
Obří zaoceánské lodě se v půli nezlomí. Půlku žádnou nemají
30. 11. 2015
|
roj
Poptávka po prázdninových výletních plavbách je tak vysoká, že kapacita stávajících lodí přestává stačit. Koupit novou loď ale není jen tak, a tak se rozmáhá jejich prodlužování, píše server BBC Future. Jak?
Magazín
Nebezpečné dědictví: Oceány vymírají katastrofálním tempem
27. 11. 2015
|
Petr Widenka
Posledního listopadového dne bude v Paříži zahájena dlouho očekávaná konference OSN o klimatických změnách. Pod pokličkou ale doutná řada dalších problémů spojených s přístupem člověka k životnímu prostředí. Jedním z nich je systematické likvidování světových oceánů. Jen za posledních 45 let se populace ryb ve světových vodách snížila o strašidelných 50 procent.
Magazín
Inovace v létání: Airbus si patentoval kabinové kontejnery i palandy pro cestující
27. 11. 2015
|
Hana Dubnová
Ceny letenek klesají, palivo a náklady zůstávají ale pro aerolinky stejně vysoké. Výrobci letadel se tak snaží vyhovět leteckým společnostem a přicházet s nápady, jak do letadel narvat co největší počet cestujících. Společnost Airbus vymyslela například odnímatelnou kabinu pro cestující, píše britský deník The Telegraph.
Člověk
Jsou věřící spíš štědří a spravedliví, nebo lakomí a pomstychtiví?
19. 11. 2015
|
Jan Toman
Ačkoli se to při pohledu z české kotliny může zdát zvláštní, drtivá většina obyvatel naší planety vyznává tu či onu náboženskou víru. Za nábožensky založené se považuje zhruba 5,8 miliardy lidí, tj. celých 84 procent světové populace. Představitelé prakticky všech významných náboženství rádi zdůrazňují, že jsou jejich ovečky štědřejší, spravedlivější a vůbec morálně nadřazenější - když už ne přívržencům jiných náboženství, tak rozhodně ateistům s jejich podezřelými mravy. Obvykle to však není ničím víc než pouhým osobním přesvědčením samotných věřících. Ověřit to je otevřenou výzvou pro evoluční psychology.
Magazín
Exkluzivní svět vědy nabourává 'otevřený přístup'. Máme se bát?
4. 11. 2015
|
Monika Térová
"Publikuj nebo zhyň! (Publish or perish!)" praví známá vědecká zásada, na kterou si po roce 1989 musejí stále více zvykat i čeští vědci. Jenže dostat se do prestižních vědeckých časopisů je tvrdý oříšek - trvá to příliš dlouho a výsledek není vůbec jistý. Žijeme ale v otevřené éře internetu a tak se stále více rozmáhá fenomén "open acces" publikací. Co to je a jaká úskalí to přináší jak vědcům, tak laické veřejnosti?