Konečně s jistotou

Doposud Hippocamp nesl jméno S/2004 N 1 a víme o něm pět let. Astronom Mark Showalter těleso v roce 2013 identifikoval ve snímcích Hubbleova teleskopu, jenž byly pořízeny mezi lety 2004 až 2009. Mluvit tedy o Hippocampu jako o zcela nově pozorovaném měsíci je poněkud nepřesné. Doposud však nebyly přesně známé proporce objektu - a trvalo několik dalších let, než byly konečně potvrzeny.

Nová studie, také z dílny Showalterova týmu, už o Hippocampu mluví jako o objektu v průměrem 35 km a také nejmenším z neptunských malých měsíců. Astronomové si při měření jeho proporcí pomohli i srovnání s dalším měsícem, Naiadem. Zajímavější než velikost je však orbita neptunského trpaslíka.

Hippocamp obíhá tak blízko dalšího měsíce Proteus, že není vyloučena nějaká forma společné minulosti obou těles. Showalterův tým proto přichází s hypotézou, že Hippocamp je možná úlomkem Proteua, který se oddělil během formování neptunského systém měsíců. Vzhledem k tomu, že Neptun má celkem 14 měsíců i přítomné prstence, všeobecně se očekává, že formování sytému bylo plné srážek. Další studium Hippocampu nám v tom může pomoct najít přímý důkaz - pokud se tedy prokáže spojitost s Proteem. Neptun a jeho měsíce | zdroj: Mark Showalter/SETI Institute

Pýcha astronomie

Studium Neptunu a jeho měsíců vždy platilo za jakýsi lakmusový papírek schopností astronomie sluneční soustavy. Neptun je od Slunce vzdálený kolem 30 astronomických jednotek, tedy třicetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Nebo také víc než trojnásobek vzdálenosti Saturnu od Slunce a šestinásobek vzdálenosti Jupiteru. Ačkoliv má planeta v průměru přes 24 tisíc kilometrů, tedy čtyřnásobek toho pozemského, na její objev došlo až v roce 1846.

V rámci debat po objevu tehdy astronomové volili mezi třemi možnostmi: objevitel tělesa Urbain Le Verrier navrhoval jméno Neptun (později také navrhoval těleso pojmenovat po sobě), spoluobjevitel Johann Galle však také přišel se jménem Janus a další spoluobjevitel James Challis pak navrhoval jméno Oceanus. Ačkoliv Le Verrierův druhý návrh pojmenovat planetu La Verrier doznal ve Francii značné popularity, mezinárodní označení nakonec sáhlo po jeho prvním nápadu.

Měsíce Neptunu | zdroj: Mark Showalter/SETI Institute

První měsíc Neptunu byl objeven jenom 17 dnů po odhalení planety samotné - Triton nalezl v objektivu svého teleskopu Angličan William Lassell. Trvalo ale víc než další století, než byl objeven druhý měsíc Nereid, připsal si jej v roce 1949 však sám Gerard P. Kuiper. Třetí měsíc byl objevem v roce 1981, na odhalení pěti dalších těles však došlo až v roce 1989 poté, co kolem Neptunu prolétla sonda Voyager 2.

Od té doby zůstal Neptun dalšími lidskými sondami nenavštíven, od roku 2001 se však přesto pomocí postupného zlepšování astronomie prováděné ze Země (a dík Hubbleovu teleskopu i její oběžné dráhy) přesto podařilo identifikovat dalších sedm měsíců - počítáme-li do toho i poslední objev.

Není tak rozhodně možné definitivně říct, že se podařilo najít všechny potenciální tělesa v blízkosti planety - konec konců, zdaleka nejvíce měsíců Neptunu se podařilo objevit teprve v posledních 30 letech!

Studii popisující Hippocamp najdete v Nature.