V předchozích dvou dílech tohoto mikroseriálu jste se mohli lépe seznámit se základy "obecného přírodopisu" černých děr, tedy co jsou zač, jak mohou být veliké, odkud se vzaly a kde se vyskytují. Tento díl přiblíží jejich vnitřní strukturu a to, co se děje s objekty, které létají v těsné blízkosti černé díry.

Čím dále do kosmických dálav vidíme, tím hůře se srovnáváme s jednou věcí, která teleskopům stále uniká – pozorování (ne)aktivity mimozemských civilizací. Ačkoliv jsou samozřejmě naše pozorovací schopnosti nedokonalé, starší teze předpokládaly, že by přesto čas od času v čočkách měly uvíznout aktivity inteligentních bytostí, které si ke svým potřebám přestavují celý hvězdný systém. Nyní se objevila nová teze, podle níž bychom se možná měli zaměřit na podezřele se pohybující hvězdy - a nacházet tak snad supercivilizace, které se k hvězdám chovají stejně jako my ke zdrojům energií na Zemi.

Henrietta Swan Leavittová je jednou z osobností, jimž nebyl dopřán dlouhý život, důsledky její práce jsou však obrovské. Americká astronomka patří k těm, kteří "umetli" cestu k moderní astronomii, slávy ani uznání si však neužila. Narodila se před 150 lety. 

Jsou to už více než čtyři měsíce, co SpaceX vyrazila dech fanouškům startem těžkého nosiče Falcon Heavy – a možná se schyluje k dalšímu velkému úkazu! Elon Musk totiž nenápadně na Twitteru oznámil, že se společnost po letech odkládání a spekulací v zatím neznámém horizontu pokusí zachránit i druhý stupeň svých nosičů Falcon 9. Sloužit by k tomu měl zřejmě nafukovací tepelný štít z dílny NASA.

Sobotní noc 2. června se pro obyvatele Botswany nesla v nečekaném duchu - malý, dvoumetrový asteroid totiž vstoupil nad jihoafrickým státem rychlostí 17 km/s do atmosféry a jako bolid krátce rozjasnil tmavé nebe. Nesl jméno 2018 LA, oproti většině jiných podobných těles jej však přece jen odlišovalo něco podstatného – astronomové malý objekt detekovali osm hodin před tím, než do pozemské atmosféry vstoupil. Jde o třetí případ úspěšné včasné detekce asteroidu, která by jednou mohla zachraňovat životy.  

Kosmický věk loni oslavil 60 let své existence, přesto se za hranice planety podívalo méně než 600 lidí. Brian Wang ze serveru Singularity Hub má však za to, že vyvíjený supernosič BFR miliardáře Elona Muska by mohl během 20 let od svého prvního letu dopravit do vesmíru miliony lidí. Ačkoliv jde jenom o korelaci součastnosti vs. historie experimentání dopravy, předkládá k tomu zajímavé argumenty.