Články s tagem: Vesmír

Vesmír

Hawking ještě před smrtí upravil svou teorii o multivesmíru

Ačkoliv fyzik Stephen Hawking již není mezi živými, stále se podílí na vědeckém životě - teprve dva měsíce po jeho smrti totiž vyšla jeho (zatím) poslední studie. Po téměř 20 letech se v ní snažil rozlousknout paradox multivesmíru (multiversa) plynoucí z jeho vlastního staršího zjištění. A zdá se, že při tom Hawking možná zkrotil tezi o tom, že multiversum je nekonečné. 
Vesmír

První detekce hélia v exoplanetě pomůže studiu mimozemských atmosfér

Od první potvrzené detekce exoplanety, tedy planety obíhající cizí hvězdu, uplyne letos 23 let. Za tu dobu jsme našli skoro 4000 podobných světů. Zatímco jedna část astronomů se nyní zaměřuje na hledání menších či vzdálenějších světů, druhá skupina by již odhalené exoplanety ráda poznala intimněji. První potvrzená detekce hélia v atmosféře "horkého Jupitera" WASP-107b k tomu nyní konečně otevírá nové možnosti.
Vesmír

Jsou mimozemšťani uvězněni na svých superplanetách?

Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. 
Vesmír

Sluneční soustava měla o planetu víc, naznačuje meteorický diamant

Mladá sluneční soustava byla extrémně chaotickým místem. Trvalo miliony let, než se náš současný domov dostal do stavu relativní stability, jaký si posledních několik miliard let užívá – a který umožnil i bezpečný vývoj mnohobuněčného života na Zemi. Nová práce vědců ze Švýcarska, Francie a Německa nám dává zcela nový náhled na to, jak moc byla tato perioda mládí sluneční soustavy brutální. Zdá se totiž, že minimálně jedna (spíše více) planet první generace byla zcela zničena.
Vesmír

Stephen Hawking, 3. díl: Inflační vesmír, kolonizace vesmíru a bestsellery

Stephen Hawking pracoval do posledních dní, stále přicházel s novými teoriemi a nepřestával ty stávající přibližovat široké veřejnosti tak poutavě, že jeho knihy leží na poličkách knihoven i lidem, kterým fyzika příliš neříká. Jeho děl se prodaly miliony kusů, na jeho přednášky se stály fronty, i protože si publikum dokázal získat smyslem pro humor i sebeironii. 
Vesmír

Stephen Hawking, 2. díl: Velký třesk bez hranice, (ne)cestování v čase a zdánlivý horizont událostí

Když na konferenci cestovatelů v čase nikdo nedorazil, znamená to, že cestovat čase nelze? A 'spolkne-li' něco černá díra, je to navždy ztraceno? Stephen Hawking dokázal složité otázky fyziky vysvětlit tak, že ho chápali i laici. 
Technologie

NASA vyvíjí štít, který by chránil kosmické lodě před radiací

Před cestováním do hlubokého kosmu nám stojí ještě řada překážek. Dost možná tou nejvýznamnější je však radiace - významnou hrozbu představují jak kosmické záření bičující vesmír konstantně, tak i extrémní vlny radiace přicházející čas od času. Zatímco na Zemi nás před zářením (povětšinou) chrání magnetosféra, ochrana v kosmu by vyžadovala nezměrné tuny nákladu v podobě tlustších plášťů lodí. Možná však existuje ještě jeden způsob – magnetosféra umělá. Na cestě k ní nyní NASA udělala krok kupředu.
Vesmír

Na povrchu Venuše se zřejmě pohybují 'kontinenty'. Je dvojčetem Země?

Před zkonstruováním moderních teleskopů a vysláním dálkově řízených sond si lidé představovali Venuši jako rajskou planetu. Snad kvůli své jmenovkyni, římské bohyni krásy a lásky, měla Venuše hostit bujné pralesy, pravěká monstra a mírumilovné obyvatelstvo. Když se v průběhu 20. století začaly hromadit pochyby, zprvu jim široká veřejnost nepřikládala velkou váhu. Detailní průzkum s využitím dálkově řízených sond v šedesátých letech ovšem vyřkl finální ortel – Venuše je spíše peklem než rájem. Přesto si je Zemi v něčem podobná.