Příroda umí někdy překvapit i ostřílené přírodovědce. Stejně tak i nejzkušenější lékař občas narazí na případ, který ho donutí údivem zvednout obočí. Když se ale oba faktory spojí, je zaděláno na opravdovou senzaci. O jednom z takových případů referuje článek v posledním čísle lékařského časopisu New England Journal of Medicine. Tasemnice dětská v těle muže s oslabenou imunitou podlehla rakovinnému bujení, které se následně rozšířilo i do těla hostitele a během pár měsíců ho zabilo!

Bezlepková dieta je jednou z nejpřísnějších úprav stravovacích návyků, se kterými se můžeme běžně setkat. Její obtížnost nevyplývá ani tak ze širokého spektra "zakázaných" potravin, jako spíše z jejich charakteru. Jde totiž o nejzákladnější složky evropské kuchyně – potraviny, jejichž základ tvoří běžné obilniny jako pšenice, oves a žito.

Máte rádi sýry? Možná nejste jen labužníci, ale trpíte závislostí. Sýry totiž díky svému složení působí na mozek jako droga.

Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.

Někdo se vzbudí v pět ráno, polednem prosviští jako rybička a únavou padne do postele okolo deváté hodiny večer. Sedí to na vás do posledního puntíku? Nebo jen nevěřícně kroutíte hlavou? Možná si naopak raději přispíte, z peřin se vyhrabete před polednem a do postele zaplujete až ve tři ráno. Pokud člověka nenutí okolnosti k něčemu jinému, s velkou pravděpodobností se zařadí do některé z těchto dvou skupin. Denní rytmy to jsou tak odlišné, že se jim dostalo i lidového pojmenování. Ranní ptáčata jsou skřivani, pozdní spáči naopak sovy. 

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.