Proč lidé mají potřebu fotit sami sebe a sdílet to na internetu? Jsou zatím jen narcistické sklony, nebo to má i jiný důvod? Na to si posvítili vědci z americké Univerzity Brighama Younga. 

Jestliže přijdeme o práci, jde obecně o stresující záležitost. Podle nové studie to navíc zvyšuje pravděpodobnost cévní mozkové příhody, čili mrtvice. Muži středního věku jsou na tom ještě hůř: těm hrozí mrtvice i v případě, kdy se vracejí do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti. Ženy jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe.

Na kterého lékaře se dnes lidé obracejí nejčastěji? Nepochybně to je "Dr. Google" – ať se nám to líbí, nebo ne. Podle Googlu se každý dvacátý dotaz týká právě zdraví. Digitalizace zkrátka mění i oblast zdravotnictví a je klidně možné, že díky aplikacím v chytrých telefonech bude brzy návštěva u doktora nadbytečná. No a když bude nejhůř, zavoláte si ho k sobě prostě taxíkem.

Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje. 

Bezplatná antidepresiva, která jsou vždy na dosah? Úsměvy! A to i v případech, kdy máte pocit, že tu k smíchu moc není. Inspirujme se dětmi, které se také smějí bezdůvodně, apeluje italský deník Corriere della Sera. 

Výrazně nervóznější jsou lidi ve vztazích díky nástupu moderních technologií. Doba se zrychlila, a to, že milý či milá rychle neodpoví, nám dělá vrásky na čele. Stejně tak jako špatně zvolený smajlík. Alespoň o tom hovoří výsledky výzkumu vědců argentinského ústavu CONICET, který se zabývá vlivem digitální revoluce na vztahy a namlouvání.