Nakolik je ve vedrech důležitá dostatečná hydratace, slýcháte určitě často. Jenže k přežití vysokých teplot dostatek tekutin nestačí. Důležitou roli hraje také jídelníček, jak upozorňují dietologové. 

Štve vás, že zapomínáte? Byli byste raději, kdybyste si toho pamatovali více? Vězte ale, že zapomínání je dobré a mozku za jeho omezenou paměťovou kapacitu vlastně můžete být vděční, jak připomínají vědci. 

Prevence je tím nejlepším způsobem, jak předejít zdravotním komplikacím. Zdravotníci ani pacienti přitom ale většinou nejsou zvyklí věnovat pozornost každé změně v těle. Objevují se však nápady, jak by tělo s trochou pomoci mohlo svůj stav telegrafovat do okolí. Naposledy výzkumnice Katia Vega spolu se svým týmem z MIT předvedla koncept biosenzoru DermalAbyss, které disponuje rozhraním právě ve formě chytrého tetování. 

Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?

Je opravdu možné zmírnit závislost na tabáku, bolest, úzkost nebo stres několika kapkami esence z divokých květin, kaktusů, stromů či minerálů? Oficiální medicína je skeptická, přesto "květinoterapie" získává stále více přívrženců. K léčivým výtažkům, které vytvořil téměř před sto lety britský lékař Edward Bach, přibývají další.

Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století.