Články s tagem: zvířata a příroda

Magazín

Austrálie vstoupila do války s divokými kočkami. Chce jich zabít dva miliony

Austrálie chce do konce příštího roku zabít až dva miliony divokých koček. Bude jim z letadel svrhávat otrávené klobásy, některé státy dokonce nabízejí za kočičí skalp peněžní odměnu. Ke "kočičí genocidě" má však pádné důvody.
Příroda

Za největší vymírání v dějinách mohou vulkány

Vulkány nebývají vnímány jako jeden z matadorů planetární destrukce. Daleko větší pozornosti se dostává činnosti Slunce nebo nárazům kosmických planetek do Země. Snad za to může skutečnost, že poslové z kosmu působí jako cosi hrozivějšího, co nemáme pod kontrolou. Skutečnost nemůže být odlišnější. Od roztaveného vnitřku naší planety nás dělí relativně tenká pevná slupka, a vulkány podle nové studie dokonce mohly i za největší vymírání před 252 miliony let.
Příroda

Vědci částečně oživili mozky prasat čtyři hodiny po jejich smrti

Týmu amerických výzkumníků se podařilo redefinovat, jak lze nahlížet na mozkovou smrt. Podařilo se jim totiž buněčně oživit mozky 32 prasat poražených pro potravinářské účely. Zní to trochu jako kdyby výzkumníci z Yale právě vynalezli nesmrtelnost nebo v horším případě zombies - realita je však poněkud přízemnější. Daný výzkum totiž neobnovil ani vědomí ani nemá za cíl záchranu poraněných pacientů.
Příroda

Kočky na svá jména slyší, ale ignorují to, ukázala studie

Člověk se sice chtě nechtě stýká s mnoha jinými živočichy, nejčastěji však jeho interakce patří dvěma druhům - domácím psům Canis familiaris a kočkám Felis catus. Zatímco psy naši předci domestikovali před 14 až 35 tisíci lety, u koček proběhla domestikace - skoro se u toho pojmu jeden až zarazí - zřejmě jenom pár tisíc let nazpět se šířením zemědělství. Tomu dílem odpovídá i odlišná povaha našeho vztahu k oběma druhům. Například zatímco psi na své jméno až fanaticky slyší, v případě koček je to o něco složitější.
Příroda

Zvoní žabám hrana? Podle studie mohou nákazy vést k vymření celých druhů

Může patogen nebo parazit vyhubit svůj hostitelský druh? Podle pouček evoluční parazitologie ne – pokud ovšem nesplní celou řadu podmínek. Ty naneštěstí do puntíku realizují houby rodu Batrachochytrium, které v posledních desetiletích zatápí světovým obojživelníkům. Biologové už nějakou dobu tuší, že chytridiomykózy představují pro naše vzdálené příbuzné vážný problém. Teprve poslední studie však ukázala bojiště mezi houbami a jejich hostiteli v plné nahotě. Batrachochytrium od 70. let 20. století zasáhlo nejméně 500 druhů obojživelníků, přičemž kolem 90 nevratně vyhubilo. Kdo přijde na řadu příště?
Příroda

Gorily podle nového výzkumu truchlí pro své zesnulé

Truchlení za mrtvé je jedna z věcí, která podle všeobecného povědomí odděluje člověka od zvířat. Mimo jiné totiž předpokládá uvědomění významu smrti i emoce spojené s doceňováním jedince jako člena sociální skupiny. Kupí se však stále větší porce důkazů, že člověk rozhodně není jediný tvor, který oplakává zesnulé. Po slonech a šimpanzech nyní řady truchlících rozšířily zřejmě i gorily.
Magazín

Neobyčejný příběh ženy, která změnila pohled na šimpanze

Jane Goodallová se zvířaty spojila celý svůj život. Zkoumání šimpanzů věnovala desítky let a získala přelomové poznatky. Slavná etoložka dnes slaví pětaosmdesáté narozeniny.
Příroda

Zévy pomáhají korálovým útesům tím, že je ničí

Korálové útesy Indo-Pacifiku hostí fascinující ekosystémy s vysokou biologickou rozmanitostí. Pestrá škála organismů žije na skále tvořené vápenatými schránkami korálů, ruduch a dalších organismů. Aby mohl útes růst, musí být ve vodě dostatek vápníku a roztoků uhličitanů. Předpokládá se, že část těchto látek se uvolňuje při biologickém rozkladu útesu. Korálový útes tak pokračuje v životě za cenu ničení svých mrtvých částí.