Články s tagem: zvířata a příroda
Tým české vědkyně odhalil, že hlubokomořské ryby vidí překvapivě dobře
5. 6. 2019
|
Jan Toman
Otázka zraku patrně vědce nikdy nepřestane fascinovat. Až do teď měli vědci za to, že ryby žijící ve velkých hloubkách nemají zapotřebí investovat do vývoje očí a vnímání barev. Mezinárodní tým vedená Češkou Zuzanou Musilovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale přišel s přelomovým objevem.
Lebka netopýrů se v evoluční historii vyvíjela do různých tvarů. Mohla za to echolokace a dieta
3. 6. 2019
|
Radek Chlup
I když mnoho druhů netopýrů kvůli změnám klimatu zmizelo, stále platí za jednu z největších skupin savců. Po celém světe existuje více než 1300 druhů, které se od sebe liší – některé mají velké uši, jiné zase dlouhé čelisti. Netopýři tak nabízí příležitost zjistit, jaké evoluční síly formují charakteristické rysy živočichů. Různé druhy netopýrů mají odlišné tvary lebky, a vědci odhalili příčiny tohoto evolučního vývoje – dietu a echolokaci.
Savci by se kvůli klimatické změně mohli do konce století zmenšit až o čtvrtinu
31. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Lidský druh zasáhl do planetárního biomu způsobem, který zřejmě v dějinách Země nemá obdoby. I pokud odhlédneme od klimatických změn, i samotná urbanizace a zemědělství mění povahu obrovských částí souše - se skoro osmi miliardami lidí na povrchu tak není divu, že se podobné změny budou muset podepsat i na tom, jaký je selekční tlak na zbylé druhy živočišného světa. Podle nejnovější studie můžeme očekávat to, co se děje v případě jiných pohrom - evoluce začne zvýhodňovat redukci tělesných proporcí.
Šimpanzi v Sierra Leone se začínají 'domestikovat', přibližují se lidským obydlím
29. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Nemusíte být zrovna kovaným ekologem, aby bylo možné připustit, že růst lidské populace zvyšuje tlak na přežívání původních planetárních druhů. Lidská sídliště - zvláště ve své moderní podobě - dnes dosahují až k nejzazším výspám někdejšího království přírody. Člověk se tak pro mnoho druhů stává jakýmsi dalším nezbytným faktorem, kterému je třeba se přizpůsobit. Pokud chtějí přežít, mnohé druhy budou zřejmě muset dosáhnout jisté míry "autodomestikace", byť nikoliv zemědělského charakteru. Nová studie odhalila, jak tak činí šimpanzi v Sierra Leone.
Aby rybky Gulf killifish přežily extrémní znečištění, 'půjčily' si DNA od příbuzných
25. 5. 2019
|
Radek Chlup
Jak přežil rybí druh Gulf killifish, který je citlivý na znečištění, v extrémně toxickém lodním kanálu v Houstonu? Kombinace rozsáhlé populace, dobrých genů a velkého štěstí pomáhá vysvětlit, jak tyto ryby dokázaly přežít v prostředí se smrtící hladinou toxinů – takovým množstvím, které by zabilo většinu živočichů.
Proč rajčatům chybí chuť? Studie zjistila, že postrádají klíčový gen
17. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Pokud si nepěstujete rajčata na zahradě či ve skleníku, jste většinou odkázáni na jejich pořizování v obchodních řetězcích. Zdejší rajčata však často nejsou to pravé, ořechové. Postrádají totiž chuť a šmrnc rajčat ze zahrady. Nejnovější studie odhalila, co za tím vězí. Zdá se, že majorita pěstovaných rajčat, zvláště v odrůdách oblíbených řetězci, přišla o gen, který jim správnou chuť dodává.
Syndrom bílého nosu, který kosí netopýry, půjde snadněji odhalit
12. 5. 2019
|
Lucie Hronková
Zatímco v Severní Americe netopýry během zimního spánku decimuje onemocnění známé jako "syndrom bílého nosu", jejich evropští a asijští příbuzní se s touto plísňovou infekcí kůže vyrovnávají o poznání lépe. Čím je to způsobené?
Stromy ve městech rostou rychleji, ale umírají mnohem dříve
10. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Dlouhodobé sucho, letní vedla i snaha o nízkoemisní společnost mají u obyvatel měst často jednoho společného spasitele: stromy. Zelené plochy a stromové koruny slibují snížení průměrných teplot více než rozpálený beton, navíc však stromy pohlcují oxid uhličitý a se svým okolím zadržují více vody než dlažba. Nová studie však naznačuje, že stromy za tuto svou práci nejenže platí drakonickou cenu, ale navíc nemůže stát řešení městských ploch jenom na nich.