Člověk

Člověk

Už žádné vrtání! Vědci tvrdí, že dokážou obnovit zubní sklovinu

Tým z University of Nottingham představil revoluční objev, který by mohl zásadně změnit moderní stomatologii. Vědcům se podařilo vyvinout proteinový gel, jenž dokáže opravit a znovu vybudovat zubní sklovinu, která se přirozeně obnovit nedokáže.
Člověk

Co se děje v naší hlavě, když spíme? Vědci jsou na cestě k odhalení tajemství snů

Vědci z australské Monash University vytvořili nejrozsáhlejší databázi snů, jaká kdy vznikla. Projekt s názvem DREAM (Dream EEG and Mentation Database) spojuje výsledky více než 2 600 probuzení z dvou desetiletí výzkumů spánku a poprvé umožňuje porovnat mozkovou aktivitu s obsahem snů napříč studiemi.
Člověk

Lidská evoluce pokračuje, v našich pažích roste nová tepna

Zatímco se často zdá, že lidská evoluce zpomalila, nové poznatky ukazují pravý opak. Vědci z australských univerzit Flinders a Adelaide zjistili, že stále více lidí má v předloktí další tepnu, takzvanou střední tepnu (arteria mediana). Tato céva se vyvíjí u každého lidského embrya a v raných fázích těhotenství zásobuje krví ruku i prsty.
Člověk

Zima bez splínu: 4 vědecky podložené způsoby, jak přelstít zimní blues (a jeden bonus navíc)

Krátké dny, chlad a šedá obloha mění rytmus těla i hlavy. Mírnější deprese i těžší sezónní afektivní porucha (SAD) mají společné kořeny v narušené cirkadiánní synchronizaci, nedostatku denního světla a změně návyků.  Co říká věda o světelné terapii, kognitivně-behaviorální terapii (CBT-SAD), pohybu, vitaminu D a „hygieně světla“, aby vám zima méně brala energii a víc dávala smysl?
Člověk

Plešatění bez mýtů: co opravdu způsobuje vypadávání vlasů a co s tím

Kolem vypadávání vlasů kolují vytrvalé mýty – od „dědíš to jen po mámě“ přes „může za to stres“ až po strašení čepicemi. Náš text ty nejběžnější fámy rozebírá a odkazuje k tomu, co ví současná dermatologie: plešatění je převážně genetické a hormonálně podmíněné, mívá více příčin zároveň a některé postupy prokazatelně fungují, jiné jen slibují.
Člověk

VO₂max, stisk ruky, minutový test: tři čísla vystihnou vaše zdraví lépe než krokoměr

Od chytrých hodinek po běžecké aplikace nás denně zasypávají metriky. Které z nich ale skutečně vypovídají o zdraví a dlouhověkosti — a které jsou jen motivací ke sdílení na Instagram? Ukážeme si co dnes věda považuje za nejlepší kondiční „benchmarky“ u lidí ve středním věku a jak je rozumně zlepšovat .Vycházejíc z přehledu a z primárních studií nabízíme návod, jak číst tři klíčové ukazatele — VO₂max, sílu stisku ruky a 1-minutový „sit-to-stand“ — a co říkají o vašem riziku nemocí i o výkonu v běžném životě.
Člověk

Jak spravovat data po smrti - praktický průvodce digitálním dědictvím

Většina z nás už řešila poslední vůli na dům či úspory. Jenže dnes máme i desetitisíce fotek v cloudu, několik e-mailových schránek, profily na sociálních sítích, předplatná, kryptopeněženky nebo herní účty. Věnujeme se tomu, co se s těmito stopami děje po smrti – a jak si včas nastavit digitální „závěť“, aby blízcí měli jistotu a nedůstojný chaos nenastal. Z našich doporučení a aktuálních pravidel platforem jsme sestavili praktický návod, jak během pár hodin zásadně zlepšit svůj digitální odkaz.
Člověk

Průmyslové jídlo vám může přepsat DNA, zjistila nová studie

Konzumace ultrazpracovaných potravin (UPF) může souviset se změnami v epigenetické regulaci u žen. Vyplývá to z nové pilotní studie, zkoumající, jak strava ovlivňuje proces metylace DNA v bílých krvinkách.