Člověk

Spaní bez polštáře může mít nečekaný přínos pro zdraví očí. Naznačuje to nová studie, která se zaměřila na nitrooční tlak – klíčový faktor při vzniku glaukomu, tedy zeleného zákalu. Ten patří mezi hlavní příčiny nevratné slepoty.

Ben Sasse, bývalý americký senátor za Nebrasku, byl v prosinci 2025 diagnostikován s metastatickým karcinomem slinivky čtvrtého stupně. Lékaři mu dali tři až čtyři měsíce. Sasse se zapsal do klinické studie v MD Anderson Cancer Center v Houstonu a začal brát experimentální lék daraxonrasib. V dubnu 2026 jeho nádory zmenšily objem o 76 procent. Přitom popis vedlejších účinků — kůže, která se mu neregeneruje a krvácí, pocit, jako by byl „nukleárně" spálen — otevírá jeden z klíčových paradoxů moderní onkologie: čím přesněji zasáhnete cíl, tím silněji mnohdy zasáhnete vše ostatní, co na tom cíli závisí.

Po celou dobu pandemie panoval předpoklad, že masivní poškození drobných cév při těžkém průběhu COVID-19 způsobují zejména fibrinové sraženiny a hyperaktivované krevní destičky. Byla to logická hypotéza — a antikoagulancia tak dostávala statut standardní péče. Australská studie publikovaná v červnu 2025 v časopise Nature tento předpoklad rozbíjí. Odpověď je překvapivě jiná: za tím vším stojí umírající výstelka cév a červené krvinky, které se po ní lepí.

Od roku 2004 financuje americký Národní institut stárnutí program ITP — Interventions Testing Program. Tři nezávislé laboratoře, geneticky rozmanité myši, výsledky publikované bez ohledu na to, zda jsou pozitivní nebo negativní. Za dvacet let otestoval 54 látek. Valná většina neprodloužila život ani o den. Sedm ano. A jedna kombinace překonala vše, co kdy bylo v přísně kontrolovaném pokusu naměřeno.

Kongresman Tim Burchett v nedávném rozhovoru apeloval na americkou vládu, aby zveřejnila veškeré utajované informace o UFO (neidentifikovaný létající objekt) či UAP (neidentifikovaný anomální jev).

Opakované čtení zápisků, podtrhávání a pasivní prohlížení prezentací patří k nejrozšířenějším studijním strategiím. Jsou také mezi nejméně účinnými, jaké kognitivní věda zná. Desítky randomizovaných studií a metaanalýz z posledních dvaceti let ukazují, že způsob, jakým se drtivá většina lidí učí, je v zásadním rozporu s tím, jak paměť skutečně funguje. Dobrá zpráva: stačí sedm jednoduchých úprav.