Člověk

Číslo 74 procent nižší pravděpodobnosti opětovné hospitalizace zní jako přesvědčivý důkaz, že probiotika dokážou zásadně ovlivnit duševní zdraví lidí s bipolární poruchou. Skutečná studie, ze které toto číslo pochází, ale měří něco přesnějšího a užšího, než jak se v souhrnech na sociálních sítích prezentuje, a druhé tvrzení o vlivu probiotik na podrážděnost mají výsledky rozporuplnější, než jak zní na první pohled.

Studovny na MIT, které bývaly plné studentů diskutujících nad domácími úkoly, teď podle nové zprávy zejí prázdnotou, a konzultační hodiny učitelů si často užívají jen ticho. Za tímto posunem stojí podle univerzitní komise jeden společný jmenovatel: umělá inteligence, ke které studenti sahají dřív, než se vůbec pokusí přemýšlet sami.

Dva roky v Japonsku, a ani jednou v obchodě, ve vlaku nebo v parku plném unavených batolat prý autor virálního vlákna na síti X neslyšel rodiče křičet na své dítě. Z toho vyvodil, že japonské děti se musí rodit klidnější, a pak že jde spíš o naučenou techniku. Odborná literatura o japonské výchově ukazuje realitu, která je zajímavější, ale i komplikovanější než dojem jednoho cizince za dva roky pobytu.

Nejdůležitější křižovatka celé římské říše, aspoň pokud jde o pozemní dopravu, se podle nové analýzy vůbec nenacházela v Římě. Samotné hlavní město bylo sice politickým a hospodářským centrem impéria, jeho geografická poloha z něj ale udělala spíš uzel pro námořní dopravu po Středomoří než pro síť silnic vedoucích napříč pevninou.

Bolest hlavy, která přijde v sobotu ráno, když si člověk přispí a vynechá svou obvyklou ranní kávu, není náhoda ani důsledek pozdního vstávání. Je to farmakologický abstinenční příznak, popsaný v odborné literatuře stejně podrobně jako odvykání od jiných návykových látek, a diagnostický manuál Americké psychiatrické asociace ho jako takový uznává už přes deset let.

Mozek si během bdělého dne postupně zaplňuje kapacitu spojení mezi neurony, podobně jako se byt zaplňuje věcmi, dokud v něm nezbude místo na nic nového. Spánek tuto kapacitu podle dlouho zavedené teorie v noci znovu vyprázdní, aby si mozek uchoval schopnost učit se dál. Nová švýcarsko-německá studie teď poprvé přímo změřila, že ke stejnému efektu stačí i jedna hodina odpoledního spánku.