Pokud globální oteplování do roku 2100 dosáhne nebo překročí dva stupně Celsia, budou zejména bohatší lidé v příštím století zodpovědní za smrt zhruba miliardy především chudších lidí. K takovému závěru dospěli fyzici Joshua Pearce z Univerzity Západní Ontario a Richard Parncutt z Univerzity ve Štýrském Hradci.

Ve své studii publikované v časopise Energies vědci píší, že ropný a plynárenský průmysl, který zahrnuje jedny z nejziskovějších a nejmocnějších podniků na světě, je přímo i nepřímo zodpovědný za více než 40 procent emisí uhlíku, které ovlivňují životy miliard lidí. Mnozí z nichž žijí v nejodlehlejších a nejchudších společenstvích.

Dvojice vědců proto navrhuje agresivní energetickou politiku, která by umožnila okamžitě a razantně snížit emise uhlíku. Doporučuje také vládní regulace, které by urychlily dekarbonizaci globální ekonomiky. Tato opatření by měla minimalizovat počet předpokládaných úmrtí.

„Masová úmrtnost, která vyplývá z klimatických predikcí je jednoznačně nepřijatelná. Je to opravdu dost děsivá vyhlídka, zejména pro naše děti,“ cituje web Univerzity Západní Ontario Joshuu Pearceho.

Děti nás budou proklínat

„Když klimatologové sestavují své modely a potom o nich sepisují vědecké zprávy, zpravidla se přiklánějí ke konzervativním modelům, protože nikdo nechce znít jako doktor Doom (postava padoucha z komiksů od Marvela). Tak jsme přistupovali i k naší studii. Pořád to ale nevypadá dobře,“ říká v rozhovoru pro univerzitní web profesor Pearce.

Studie dvou vědců je metastudií, tedy analýzou dostupné vědecké literatury na toto téma. Pearce a Parncutt v ní vyhodnocovali 180 vědeckých článků.

Při tom zjistili, že odborná literatura o nákladech na lidskou úmrtnost v důsledku emisí uhlíku se až na výjimky shoduje na „pravidle tisíce tun“. Podstatou tohoto pravidla je odhad, že výsledkem spálení 1 000 tun fosilního uhlíku je jedno předčasné úmrtí.

„Energetická čísla, jako jsou megawatty cosi znamenají pro lidi z oboru, ale ne pro většinu obyvatel planety. Podobné to je, když klimatologové mluví o tom, kolik částic skleníkových plynů oxidu uhličitého či metanu obsahuje milion částic v atmosféře. Většině lidí to nic neříká. A několik stupňů, o které se zvýší průměrná teplota, také není intuitivní výklad. Zato počet obětí je to, čemu všichni rozumíme,“ vysvětluje Pearce přístup ke studii.

„Pokud vezmeme vážně vědecký konsensus na pravidle tisíce tun a provedeme výpočty, pak antropogenní (člověkem způsobené) oteplování se rovná miliardě předčasně zemřelých lidí v příštím století. Je tedy zřejmé, že musíme jednat. A musíme jednat rychle,“ zdůrazňuje tento expert na energetickou politiku.

Pearce doufá, že změnou jazyka a metrik globálního oteplování více politiků a vedoucích představitelů průmyslu pochopí realitu dopadů spalování fosilu. „Škody, které způsobujeme dětem a budoucím generacím, se budou stále víc přičítat našim činům,“ varuje vědec.

K záchraně mnoha lidských životů musí podle něj lidstvo co nejrychleji přestat spalovat fosilní paliva, což není představitelné bez „agresivnějšího přístupu k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie“.

Co s tím?

Vědci ve studii navrhují, aby se politika zmírňující dopady klimatu zaměřila na následující cíle:

• Dosáhnout vyšší energetické účinnosti a větších úspor energie – v průmyslu, zemědělství, dopravě i v domácnostech.

• Úplně nahradit paliva s vysokým obsahem uhlíku (uhlí, ropa a zemní plyn) palivy s nulovým obsahem uhlíku z obnovitelných zdrojů. Zvýšit podíl vodní, větrné, geotermální i solární energie a propojit energetické sítě tak, aby byly odolné.

• Vyvinout technologie pro účinné zachycování a ukládání oxidu uhličitého i nakládání s uhlíkovým odpadem.

• Nahradit uhlíkové dotace, které ještě leckde přetrvávají, uhlíkovými daněmi.

„Aby bylo jasno, je obtížné předpovídat budoucnost. Pravidlo tisíce tun je pouze řádově nejlepší odhad. Počet způsobených úmrtí se bude pohybovat mezi jednou desetinou až deseti oběťmi na tisíc tun spáleného fosilu. Tento obrovský rozptyl ale nic nemění na závěru, že musíme jednat okamžitě,“ říká v rozhovoru pro univerzitním web Pearce a upozorňuje:

„Globální oteplování je pro miliardu lidí otázkou života a smrti. Téměř všichni souhlasí s tím, že každý lidský život je cenný, a to nezávisle na věku, kulturním nebo etnickém původu, pohlaví či finančních zdrojích. Proto musí být energetická transformace mnohem, mnohem rychlejší.“