Kleopatra VII. byla poslední z dynastie, která vládla starověkému Egyptu zhruba 300 let, od smrti Alexandra Velikého až po vznik Římské říše.

Její tvář Egypťané zvěčnili na několika artefaktech, včetně mincí a reliéfů. Nejznámějším vyobrazením panovnice je patrně basreliéf v chrámu stojícím v Dendeře, kde stojí po boku syna Caesariona.

Navzdory starověkým zobrazením však víme jen velmi málo o tom, jak vypadala. A nemáme ani přesvědčivý důkaz o tom, jakou barvu měla její pleť.

Chrám v Denderahu u Luxoru zasvěcený paní podsvětí Hathor, na kterém jsou reliéfy Kleopatry a jejího syna Caesariona. | zdroj: Profimedia

V posledních měsících tohle téma rozvířila čtyřdílná série Královna Kleopatra běžící na Netflixu. V ní hraje panovnici černoška Adele Jamesová.

Egypťané obvinili tvůrce snímku ze snahy vymazat egyptskou identitu.  „Pokouší se vyvolat zmatek šířením falešných faktů o tom, že původ egyptské civilizace je černý,“ rozčiloval se egyptolog a bývalý ministr pro památky Egypta Zahi Hawass.

Basreliéfy a sochy Kleopatry jsou podle něj důkazem, že egyptská panovnice měla „bílou pleť a helénistické rysy“.

Dá se však ze zjevně idealizovaných dobových zobrazení usuzovat na podobu vládkyně Egypta?

Otec Řek, matka neznámá

Byla Kleopatra skutečně tak krásná, jak se traduje? Anebo sváděla mocné muže jinými dovednostmi?

Archeologické nálezy nám mnoho vodítek, podle kterých bychom mohli popsat Kleopatřinu podobu, neposkytují, shodují se experti v magazínu Live Science. Tělo ikonické panovnice nebylo nikdy nalezeno a dobová vyobrazení nemusí být jejím věrným obrazem.

Existuje mnoho soch, které mohou (a nemusí) zobrazovat Kleopatru a které se dnes nacházejí v muzeích rozesetých po světě. Původ těchto soch je však nejistý.

„Jednoduše nemáme důkazy ze starověkého světa, které by naznačovaly Kleopatřinu podobu, natož barvu pleti,“ cituje Live Science Prudence Jonesovou, profesorku egyptologie na Státní univerzitě Montclair v New Jersey.

Profesorka upozorňuje, že naše pojetí barvy pleti jako „bílé“ nebo „černé“ bylo pro lidi z Kleopatřiny éry cizí. Rasové teorie začaly vznikat až v devatenáctém století.

„Víme, že Kleopatřin otec byl Řek a ona sama se vydávala za Egypťanku, protože se jí to politicky hodilo,“ říká v Live Science Andrew Kenrick, vědecký pracovník z Východoanglické univerzity v Norwichi.

Kenrick připomíná, že vládnoucí Ptolemaiovci se občas ženili se členy rodiny a sama Kleopatra byla původně provdána za svého bratra Ptolemaia XIV., než byl v roce 44 před naším letopočtem zabit.

„Neznáme však identitu Kleopatřiny matky ani babičky z otcovy strany,“ upozorňuje Kenrick, což podle něj znamená, že „Kleopatra mohla mít nějaký africký původ“.

Kleopatra vražedkyně?

V roce 2009 odvysílala britská stanice BBC dokumentární film s názvem „Kleopatra: Portrét vražedkyně“, v němž tvůrci dokumentu hovořili s vědci zkoumajícími kosterní pozůstatky nalezené v roce 1926 v hrobce v Efesu v dnešním Turecku. Badatelé vyslovili názor, že kosti patří Arsinoé IV., Kleopatřině sestře, kterou zavraždili lidé Marka Antonia v roce 41 před naším letopočtem na příkaz samotné Kleopatry.

Ve starověkých záznamech se píše o obavách Kleopatry, že se ctižádostivá Arsinoé pokusí zmocnit jejího trůnu.

Ačkoli se lebka Arsinoé ztratila během druhé světové války, tým ji rekonstruoval a analyzoval na základě starých fotografií a kreseb. Identifikoval lebeční rysy, které podle jeho členů naznačují, že matka Arsinoé IV. byla afrického původu.

„Vzdálenost od čela k zadní části lebky je dlouhá v poměru k celkové výšce lebky, a to je něco, co se vyskytuje poměrně často u určitých populací. Jednou z nich jsou skupiny černé Afriky, což by mohlo naznačovat, že Arsinoé měla smíšené předky,“ říká v dokumentu Caroline Wilkinsonová, profesorka antropologie na Liverpoolské univerzitě.

Pokud tedy předpokládáme, že Arsinoé byla Kleopatřinou sestrou, naznačovalo by to, že faraonka mohla být částečně afrického původu.

Historici však nenalezli žádný publikovaný výzkum ve vědeckém časopise, který by tyto rekonstrukce podrobně popisoval. A studie z roku 2021 v časopise Journal of Forensic Sciences zjistila, že když se forenzní antropologové snažili odhadnout původ u 251 lebek lidí smíšeného původu ze Spojených států, v 80 procentech případů se mýlili.

Nejistota trvá

„Starověký spisovatel Strabón, který žil v Alexandrii, napsal, že Ptolemaios XII, otec Kleopatry, měl děti s větším počtem žen. Proto netušíme, kdo byl matkou Kleopatry a Arsinoé. A nevíme ani to, zda to byla stejná žena," konstatuje v Live Science emeritní profesor klasických věd na Státní univerzitě Ohio Duane Roller.

Dokud tedy nenalezneme Kleopatřino tělo, nemůžeme si být její podobou a barvou pleti jistí, anebo aspoň jistější.