Příroda
Mezi filosofií a exaktní vědou: Hranice poznání určuje náš strach z neznáma
21. 3. 2016
|
Julie Nováková
Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?
Sucha nejhorší za 900 let: Východní Středomoří čekají historické změny
17. 3. 2016
|
Jan Toman
Výrazná období sucha a v porovnání s našimi končinami extrémnější výkyvy srážek k subtropické oblasti kolem Středozemního moře tak nějak patří. Mimo jiné pomáhají dotvářet ráz místní krajiny. Některé oblasti, jako třeba Blízký východ, jsou k nim zvlášť náchylné.
Překvapivý objev: Obří viry mají vlastní imunitní systém
16. 3. 2016
|
Jan Toman
Viry představují pro moderní biologii problém. Odborníci i laikové se bez výhrad shodnou na jejich nebezpečnosti. Viry koneckonců způsobují stovky a tisíce chorob od chřipky, přes neštovice až po HIV. Velkým otazníkem ale zůstává jejich podstata.
Co určuje (a)symetrii těla? Je to starobylá vlastnost společná všem živočichům
10. 3. 2016
|
Jan Toman
Většina živočichů, včetně člověka, je dvojstraně souměrná. Pro ověření tohoto tvrzení se koneckonců stačí podívat do zrcadla. S výjimkou skupin, které se v evoluční linii mnohobuněčných živočichů odvětvily nejdříve, jako jsou mořské houby, žebernatky nebo žahavci, jsou všichni ostatní živočichové až na drobné výjimky symetričtí podle jedné osy těla. Nebo ne?
Drogy a alkohol v říši zvířat: Sobi holdují halucinogenům, opice si rády přihnou
5. 3. 2016
|
red
Omamné látky rozhodně nejsou výsadou člověka. Kdekdo si z říše zvířat rád "přihne" nebo sem tam zobne nějaký ten halucinogen.
Co spustilo rozvoj živočichů? Kyslík to překvapivě nebyl
29. 2. 2016
|
Jan Toman
Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců.
Proč vědci dávají nově objeveným druhům úchylná jména
26. 2. 2016
|
red
Když se podíváte do přírodovědných příruček na nově objevené druhy, najdete tam i chlupatou tarantuli Bumba lennoni pojmenovanou po Johnu Lennonovi. A nebude to jediný organismus s podivným výběrem jména. Co se honí vědcům hlavou, když se rozhodují, jak pojmenovat svůj objev?
Ďábelský nájemník Údolí smrti: Jak přežívá v extrémních podmínkách?
24. 2. 2016
|
Jan Toman
Cyprinodon diabolis, drobná rybka z příbuzenstva halančíků, je jedním z nejpodivuhodnějších obratlovců na Zemi. Leccos napoví už místo jejího výskytu – Údolí smrti na jihozápadě Spojených států. Komu by nestačilo, že tento vodní obratlovec obývá jedno z nejsušších a nejteplejších míst na Zemi, pro toho má "ďábelský halančík" ještě větší překvapení.