Příroda
Rypoši by teoreticky mohli žít navěky, myslí si společnost Googlu pracující na 'nesmrtelnosti'
2. 2. 2018
|
Ladislav Loukota
Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) by dle aktuální mnohaletého pozorování víc než 3000 jedinců svého druhu mohl žít navždy. Přesněji řečeno, vyšší věk u něj neznamená vyšší riziko smrti. Tvrdí to společnost Calico patřící de facto korporaci Google. Jedná se o další práci, z níž vyplývá, že negativní projevy stárnutí nejsou u všech druhů stejné.
Tajemství přežití: Jak utéct před gepardem
31. 1. 2018
|
roj
Když dojde na setkání antilopy s gepardem, nemá zpravidla antilopa šanci. Pokud však kořist zvolí správnou techniku útěku, může přežít. Její výhoda je v pomalosti, ukázala nová studie.
Hop - a je tu lidoop. A s ním i stále silnější Čína...
30. 1. 2018
|
Lukáš Strašík
Číňanům se podařilo něco, o co se vědci na Západě marně snaží bezmála čtvrt století: úspěšně naklonovat primáty. Před pár desítkami let by po takové zprávě svět bil na poplach, teď jsou všichni tak nějak v klidu. Anebo je to jen ticho před bouří?
Za šíření moru mohly obchodní cesty, ukázala studie
29. 1. 2018
|
red
Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.
Sicílie se vzdaluje Itálii. Nikoli kulturně, ale doslova
28. 1. 2018
|
red
Sicílie leží v rámci Evropy v tektonicky mimořádně nestabilní oblasti, což vede nejen k vysokému riziku zemětřesení, ale i k pomalému oddalování ostrova od Itálie. Vědci nyní objevili mechanismy, které k pohybu Sicílie vedou.
Život na Zemi bujel i bez rozšířeného kyslíku. Díky uzavřeným 'oázám'
26. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Bývaly časy, kdy byl kyslík pro život prudce jedovatou látkou. Než se to změnilo a drtivá většina života se na kyslíku naopak stala závislá, prožila si planeta největší masové vymírání známé historie. Nová práce z Jihoafrické republiky nám dává poznat další milník na cestě k dnešní dominanci života: Ačkoliv byl pro kyslíkové organismy tehdejší svět nehostinný, zřejmě se jim dobře dařilo v uzavřených enklávách. Vědci to zjistili studiem pyritu, který také možná znáte pod názvem "kočičí zlato".
Jak vznikla hmyzí křídla? Odpověď možná skrývají zadečky potemníků
23. 1. 2018
|
Jan Toman
Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?
'Tasmánský čert' a jeho příbuzní patrně vděčí za svůj úspěch výkyvům klimatu
22. 1. 2018
|
Jan Toman
Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií.