Příroda
Jak jeden býk změnil dějiny. Vydělal miliardy, ale zemřelo kvůli němu půl milionu telat
2. 12. 2016
|
Hana Dubnová
Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.
Začátek nové chemie? Vědci přiměli bakterii, aby vázala křemík
29. 11. 2016
|
Jan Toman
Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík?
Jak se vyvinul skupinový lov? Biologům napovídají elegantní plachetníci
28. 11. 2016
|
Jan Toman
Přeborníky ve skupinovém lovu jsou nepochybně savci. I když pomineme člověka s jeho sofistikovanými loveckými technikami, lvi, vlci nebo kytovci nás nenechají na pochybách, že se spolupráce stala jedním ze základních kamenů jejich úspěchu. Při lovu ovšem spolupracují i někteří ptáci, členovci a ryby. Jedná se tudíž o rozšířenější fenomén, než by se mohlo zdát.
Jak vypadal prapředek dnešních organismů?
23. 11. 2016
|
Jan Toman
Všechny organismy, které kdy spatřily povrch Země, mají jednoho společného předka. Ač se nám to může zdát neuvěřitelné, živočichové, rostliny, houby, prvoci i bakterie náleží do jediného evolučního stromu, jehož počátky se ztrácí kdesi v kalných mořích před 3,5 miliardami let.
Král Jelimán v ohrožení! Lemuři na Madagaskaru bojují o život
20. 11. 2016
|
red
Museli byste žít asi na jiné planetě, aby vám unikl legendární kreslený snímek Madagaskar. K jeho nejvýraznějším postavám patří sebejistý lemur král Jelimán. Na skutečném Madagaskaru ale lemuři rozhodně žádné království nemají. Bojují tam dokonce o své přežití.
Světlo v hlubinách: Vědci odhalili tajemství polárních moří
16. 11. 2016
|
Jan Toman
Polární noc nepředstavuje problém jen pro dobrodruhy a obyvatele oblastí ve vysokých zeměpisných šířkách. Několik měsíců téměř úplné tmy, kdy slunce ani nevykoukne nad obzor, spolehlivě ukládá ke spánku i zdejší přírodu. Ještě výraznější následky než pro suchozemské ekosystémy má polární noc pro přilehlá moře.
Unikátní objev paleontologů: Nalezli výborně zachovaný dinosauří mozek
15. 11. 2016
|
red
Paleontologie se v posledních letech rozvíjí mílovými kroky. Co se zdálo před desítkami let nemožné, je dnes realitou. Třeba takové hledání pozůstatků měkkých tkání. Na počátku 20. století představovaly podobné nálezy naprostou raritu a výzkumníci se soustředili takřka výhradně na kosti, ulity a krunýře.
Objev jak od Hitchcocka: Dlouhodobým lovem zvětšujeme ptákům mozky
10. 11. 2016
|
Jan Toman
Slavné dílo mistra hororu Alfreda Hitchcocka Ptáci zná asi každý. Jen málokomu nepřeběhl mráz po zádech, když se vysmívaní opeřenci s "ptačími mozečky" začali organizovaně vrhat na lidi s úmyslem je uklovat. Nejnovější objev týkající se evoluce ptačího mozku sice není tak spektakulární, ale má podobné vyznění. Ne snad, že by se nás ptáci snažili vyhubit, ale jejich mozek se naším přičiněním mění. Zastřelení ptáci mají prokazatelně menší mozky než jejich příbuzní, kterým se podařilo uniknout. Dlouhodobý lov tak vytváří silný evoluční tlak na zvětšování mozku u ptáků.