Příroda
Nečekaně světlá stránka plastů: Jsou ekologičtější, než si myslíte
28. 9. 2017
|
red
Jsou plasty nebezpečný materiál, který časem zahubí přírodu? I když to podle obřích bakelitových ostrovů plovoucích v moři nebo podle smradu při hoření nevypadá, jsou vlastně ekologické...
Koho se báli ankylosauři? Zbarvení druhohorních 'tanků' naznačuje, že se museli skrývat
27. 9. 2017
|
Jan Toman
Dnešní velcí býložravci se potýkají s mužstvím problémů, predace mezi ně ale nepatří. Dospělí sloni nebo nosorožci jsou tak velcí, že si na ně za normálních okolností netroufne žádný z pozemských dravců. Spolu s tím se u nich stírá i řada přizpůsobení, která jejich drobnější příbuzné před predátory chrání. Mnoho z nich se týká zbarvení.
Co mate netopýry a přivádí je na smrt?
22. 9. 2017
|
Lenka Dvořáčková
Echolokace, pomocí níž se orientují netopýři, je téměř dokonalá. Mohou se díky ní v noci orientovat s přesností na milimetr. Nyní ale vědci odhalili její slabinu, jež noční savce většinou stojí život.
Kýchání jako 'jazyk': Vědci rozluštili komunikaci mezi hyenami
19. 9. 2017
|
Ladislav Loukota
Následují členové zvířecí smečky svého alfa samce automaticky, anebo mezi sebou svou volbu nějak komunikují? Odpověď na to se snažili najít vědci z australské Univerzity Nového Jižního Walesu, kteří studovali psy hyenovité. Závěrem pozorování je, že zvířata docházejí ke konsensu díky kýchání.
Tapíři v ohrožení: Končí jako kořist i pochoutka na talíři
16. 9. 2017
|
šar
O záchranu v přírodě dramaticky vymírajících tapírů se snaží v zoologické zahradě v Ticuantepe na východě Nikaraguy. Funguje tu reprodukční program, v jehož rámci odborníci přivedli na svět už třináct mláďat.
Sezónu dešťů si v Amazonii spouštějí samotné stromy
15. 9. 2017
|
Jan Toman
Amazonie bývá často nazývána plícemi planety Země. Ať už je ale její role ve fungování planetárního ekosystému jakákoli, nelze popřít, že hostí největší tropický deštný les na světě. Aby toho nebylo málo, amazonský prales oplývá obrovskou biodiverzitou. Prohánějí se zde, loví, parazitují a rostou miliony druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých – mnoho, možná většina z nich, dosud nepopsaných. Porozumění procesům, které za existencí tohoto biomu stojí, tak nabývá hned dvojí důležitosti: Zásadní je jednak z teoretického hlediska, ale také proto, abychom zdejší přírodu mohli účinně chránit.
Největší žralok v dějinách podlehl 'utajenému' vymírání
13. 9. 2017
|
Jan Toman
Dvacet metrů, šedesát tun a stovky jako břitva ostrých dvaceticentimetrových zubů. Carcharocles megalodon, největší žralok v dějinách, jako by vypadl z noční můry tvůrců filmu Čelisti. Dnešní krále dravých paryb, žraloky bílé, si mohl dávat k svačině. Nežil přitom nijak dávno. Podle zkamenělých zubů se oceány proháněl ještě před několika málo miliony let. Z jakého důvodu ale vymřel? Skupina evropských a amerických vědců nedávno přinesla pádné vysvětlení. Na hranici třetihor a čtvrtohor se podle nich odehrálo dosud neznámé hromadné vymírání, kterému kromě obřích žraloků podlehla i řada dalších specializovaných mořských obratlovců.
Nastartovalo rozvoj života globální zalednění?
7. 9. 2017
|
Jan Toman
Dějiny pozemského života můžeme rozdělit na dvě části. V té první, která začala krátce po zformování naší planety, vznikly jednoduché organismy a vyvinuly se na úroveň dnešních bakterií. Tyto organismy a jejich ekosystémy na Zemi dominovaly nejméně tři miliardy let. Pravda, už relativně brzo se patrně vyvinuly větší a komplexnější, eukaryotické organismy na úrovni dnešních prvoků. Ty ale převážily a začaly se explozivně rozvíjet až celkem nedávno – před nějakými šesti až sedmi stovkami milionů let. Tím byla předznamenána epocha zjevného života, doba, ve které se vyvinuly mnohobuněční živočichové i rostliny a ve které žijeme dodnes. Proč si ale komplexní formy života dávaly tak na čas?