Příroda
Příroda
Proč nemohou opice mluvit?
29. 12. 2016
|
Jan Toman
Tato otázka možná zní jako z mateřské školky, ve skutečnosti si s ní ale lámou hlavu nejvýznamnější vědecké kapacity už celá desetiletí. Nikdo neočekává, že nám ostatní primáti na počkání složí a odrecitují sonet, proč se ale jejich zvukové projevy svou informační úrovní lidské řeči alespoň neblíží?
Příroda
Nové kolo antarktických závodů: Bitva o nejstarší led
27. 12. 2016
|
Jan Toman
Není tomu tak dávno, co vědecké týmy světových mocností – Spojených států, Velké Británie, Ruska, ale třeba také Japonska – závodily o první navrtání tajemných podledovcových jezer ve věčně zmrzlé Antarktidě. Srovnatelné útvary se nikde jinde na světě nevyskytují. Kontinentální ledovcový štít se v dnešní době nachází kromě Antarktidy už jen v Grónsku, tam jsou ale podložní nádrže periodicky propojené s povrchem. Antarktická podledovcová jezera oproti tomu mohou být odříznutá pod kilometry ledu až miliony let.
Příroda
Rostliny se podle vědců učí podmíněným reflexům
16. 12. 2016
|
Jan Toman
Výzkum podmíněných reflexů je nerozlučně spjat se jménem ruského vědce Ivana P. Pavlova. Snad každý někdy slyšel o jeho pokusech se psy, při kterých své svěřence navykl na zvonění před jídlem. Po nějaké době začali psi natěšení na svou denní dávku potravy slinit už při samotném zvuku zvonku: Ivan Petrovič u nich přenesl reakci na primární podnět i na podnět zcela zástupný.
Příroda
Češi 'objevili' nejvyšší vodopád světa. Nachází se v JAR
13. 12. 2016
|
red
V učebnicích se sice píše, že nejvyšší vodopád na světě je Aalto Ángel ve Venezuele, nejspíš to ale neplatí. Ukazuje se, že o celé čtyři metry vyšší je vodopád Tugela v Jihoafrické republice, který byl dosud považován za světovou "dvojku". Přišli s tím čeští geodeti, kteří ho v listopadu přeměřili a zjistili, že místo 948 metrů má ve skutečnosti 983 metrů.
Příroda
Co říkají 'psí kousky' o paměti našich domácích mazlíčků?
12. 12. 2016
|
Jan Toman
Ne nadarmo se lidé děsí Alzheimerovy choroby, stařecké demence a dalších poruch paměti spojených se stářím. Paměť hraje v našem životě centrální roli. Dalo by se dokonce říct, že dlouhodobá paměť nás ze značné míry definuje jako jednotlivce – i když, přinejmenším v tom, jak nás vnímají ostatní, hraje nezastupitelnou roli také osobnost.
Magazín
Jak jeden býk změnil dějiny. Vydělal miliardy, ale zemřelo kvůli němu půl milionu telat
2. 12. 2016
|
Hana Dubnová
Jmenoval se Šéf a během svého života zplodil tisíce potomků. Byl tak úspěšný, že jeho geny si nese 14 procent světové populace holštýnských krav, které se i díky němu staly nejpopulárnějším mléčným plemenem. Jenže taky způsobil světovému mlékárenskému průmyslu škodu téměř půl miliardy dolarů.
Příroda
Začátek nové chemie? Vědci přiměli bakterii, aby vázala křemík
29. 11. 2016
|
Jan Toman
Pro autory vědeckofantastické literatury není křemíkový život ničím novým. Ať už se podíváme na slavný Star Trek, nebo nahlédneme do románů a povídek bezpočtu spisovatelů, tvory založenými na tomto prvku se to v nich jen hemží. Proč zrovna křemík?
Příroda
Jak se vyvinul skupinový lov? Biologům napovídají elegantní plachetníci
28. 11. 2016
|
Jan Toman
Přeborníky ve skupinovém lovu jsou nepochybně savci. I když pomineme člověka s jeho sofistikovanými loveckými technikami, lvi, vlci nebo kytovci nás nenechají na pochybách, že se spolupráce stala jedním ze základních kamenů jejich úspěchu. Při lovu ovšem spolupracují i někteří ptáci, členovci a ryby. Jedná se tudíž o rozšířenější fenomén, než by se mohlo zdát.