Příroda
Magazín
Na Floridu útočí hlemýždi velcí jako basketbalový míč
15. 8. 2015
|
roj
Americká Florida čelí rozsáhlému přemnožení obřích hlemýžďů původem z Afriky - oblovek žravých. Dorůstají velikosti basketbalového míče, kromě návnad s jedem, kterým se vyhýbají, sežerou, na co přijdou, ale samy poživatelné nejsou. Jeden jedinec může za rok naklást až 1200 vajíček. Na jejich likvidaci už stát vynaložil 11 milionů dolarů, úřady také zavedly speciální helplinku, na kterou mají lidé výskyt oblovky hlásit.
Příroda
Ve Francii našli masožravku, která likviduje hmyzího predátora z Asie
14. 8. 2015
|
pal
V botanické zahradě v Nantes, ležící na jihozápadě Francie, objevili masožravou rostlinu, která dokáže usmrtit asijské sršně. Nový objev je důležitý hlavně pro včelaře, protože jim asijské sršně dokáží zlikvidovat úly.
Příroda
Překvapení: Pohyb kontinentů je palivem pro evoluci pozemského života
10. 8. 2015
|
Jan Toman
Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.
Příroda
Jsou užiteční, nebojte. Japonská zoo chce švábům vylepšit reputací
7. 8. 2015
|
roj
Japonská zoologická zahrada v Jamaguči si vzala za cíl věru nelehký úkol. Ve speciální expozici chce návštěvníky přesvědčit o tom, že švábi nejsou stvoření, která musí v lidech vyvolávat hnus. Ti odvážnější si budou moci i některého pohladit, třeba obřího syčivého z Madagaskaru.
Příroda
Podzemní 'sumečci přísavky' se pasou i na kolmých stěnách jeskyní
5. 8. 2015
|
Jan Toman
Každý, kdo někdy choval sumečky, ví, že se jedná o nebývale charakterní stvoření. Na rozdíl od většiny ostatních akvarijních ryb jsou velmi aktivní, a pokud to usoudí za vhodné, klidně vás při krmení pocákají přímo do obličeje. Jindy si zase usmyslí, že se jim v akváriu už nelíbí, vyskočí ven a začnou si hledat nový domov – což v našich podmínkách téměř bez výjimky skončí jejich úplným vysušením. "Sumečci přísavky" rodu Ancistrus jsou ale přeci jen o něco klidnější. V tichosti se živí spásáním nárostů řas na stěnách akvárií, kamenech a kořenech, kde se přidržují svou ústní přísavkou.
Příroda
Dinosauří trable. Proč jim ovládnutí světa trvalo více než 30 milionů let?
4. 8. 2015
|
Jan Toman
Dinosauři bývají označováni za vládce druhohor. Oprávněně. Po dobu téměř 150 milionů let ovládali přední příčky prakticky ve všech suchozemských ekosystémech. Na pomalu se prosazující savce a ptáky zbyly jen okrajové životní strategie jako hmyzožravost nebo noční aktivita. Pro představu – od slavného vymření dinosaurů uplynulo "jen" asi 65 milionů let, necelá polovina doby dinosauřího kralování!
Příroda
Tání ledovců nabírá na rychlosti, varují vědci
3. 8. 2015
|
pal
Tání ledovců nabralo od začátku 21. století rychlost a tloušťka ledovců se zmenšuje až o celý metr. Nejhůře jsou na tom ledovce ve Švýcarsku a na Aljašce. Hlavní příčinou nezadržitelného tání je stoupající teplota.
Zpravodajství
Na světě zbyli jen čtyři severní bílí nosorožci. Samice Nabiré uhynula
28. 7. 2015
|
roj
Nosorožci severní bílí jsou bohužel o něco blíže úplnému vyhubení. V Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem v pondělí na následky prasklé cysty uhynula 32letá samice Nabiré. Byla jednou z posledních pěti jedinců tohoto druhu na světě, zároveň posledním nosorožcem bílým v Evropě.