První lidé v Evropě, populace druhu Homo erectus (člověk vzpřímený), byli patrně vyhubeni nebo vyhnáni „extrémním ochlazením“ před 1,15 milionu let. Vědci k tomu dospěli v nové studii publikované v časopise Science.

Dosud neznámý pokles teplot se shoduje s tím, co je známo o lidském osídlení kontinentu, upozorňují výzkumníci.

Konečně máme důkazy

Fosilie a kamenné nástroje ukazují, že Homo erectus dorazil do Evropy z Asie před 1,8 až 1,4 milionu let. V celé Evropě patrně vymřel (anebo z ní zmizel) před 1,1 milionu let.

Další důkazy o archaických lidech v Evropě pak pocházejí až z doby před zhruba 900 000 lety. Tehdy na kontinent z Afriky nebo Asie přišel pozdější a robustnější druh Homo antecessor (člověk předchůdce).

„V Evropě se objevila zjevná mezera 200 000 let. Tato mezera vzniká ve stejné době jako nově objevená fáze ochlazení, což naznačuje, že chlad vyhnal, nebo vyhubil všechny archaické lidi,“ cituje žurnál Live Science vedoucího autora studie Chronise Tzedakise, paleoklimatologa z londýnské University College.

Vědci nalezli důkazy o náhlém ochlazování v jádrech mořských sedimentů odebraných ze dna Atlantiku u pobřeží Portugalska. Analýza izotopů prvků ve zbytcích mořského planktonu s analýzou pylových zrn suchozemské vegetace ukázala náhlé ochlazení před 1,15 milionu let.

Teplota vody v okolí Lisabonu, která se nyní pohybuje v průměru kolem 21 stupňů Celsia, se tehdy propadla na pouhých 6 stupňů a podobně výrazným ochlazením prošla také evropská pevnina. Ledovce se tehdy rychle rozšířily na jih.

„Naše planeta prošla mnoha studenými a teplými fázemi a dřívější konvenční údaje naznačovaly, že jedna z dob ledových dosáhla vrcholu asi před 900 000 lety. A ačkoli se objevily náznaky ještě dřívějšího chladného období před asi 1,1 milionu let, dosud o něm neexistovaly žádné přesvědčivé důkazy,“ říká Tzedakis

Teď je tedy máme. O příčině prudkého ochlazení vědci jen spekulují. Tzedakis upozorňuje, že ve zmíněném období nastal výrazný pokles hladiny skleníkového plynu oxidu uhličitého v zemské atmosféře.

Za hlavní příčinu ochlazení však tento vědec pokládá gravitační vliv Jupitera, kvůli kterému byla dráha Země v té době téměř kruhová.

Neměli tukovou izolaci ani oděvy

Studie obsahuje podrobnou analýzu Homo erectus, kterou provedl její spoluautor Axel Timmermann, klimatolog z Institutu pro základní vědu v Jižní Koreji. Timmermann v ní píše, že extrémní ochlazení by Homo erectus citelně zasáhlo, protože tento druh nebyl dostatečně přizpůsoben chladu.

„Zhoršující se životní prostředí bylo těžkou zkouškou pro malé skupiny lovců a sběračů, kteří neměli dostatečnou tukovou izolaci a prostředky k zakládání ohňů, ani kvalitní oděvy nebo přístřešky. Tehdejší populace proti takové změně nebyla odolná,“ píše se ve studii.

Chlad také Homo erectus ztížil hledání potravy, protože přežilo málo rostlin a živočichů, kteří se jimi živili.

Michael Petraglia, ředitel Australského centra pro evoluci člověka na Griffithově univerzitě v Brisbane, poznamenal, že nová studie „dává smysl“

„Environmentální, fosilní a archeologické důkazy se shodují s opuštěním regionu a možná i vyhynutím raných lidských populací,“ upozorňuje v Live Science.

Petraglia se na výzkumu nepodílel, ale zdůrazňuje jeho význam pro studium klimatických změn. „Je to příběh o tom, jak klimatická proměnlivost měla v minulosti hluboký vliv na populace homininů. A to má důsledky pro celé dnešní lidstvo, které čelí extrémním výkyvům podnebí a změnám v ekosystémech,“ zdůrazňuje paleoantropolog.