Matematika patrně nikdy nebude oblíbená, vždy však bude důležitá. Nejen pro samotné znalosti, ale také pro rozvoj mozku.

‚Plastické‘ mozky matematiků

Mezi jedinci, kteří se učí matematiku, a těmi, kteří se jí neučí a vyhýbají se jí, jak mohou, je podstatný rozdíl – v chemii mozku, upozornila studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Neurovědci z Oxfordské univerzity zkoumali po dobu 19 měsíců 130 teenagerů ve věku od 14 do 18 let. Část z nich se od 16 let matematice neučila.

Všichni postoupili detailní mozkové skeny a testy kognitivních svých schopností – které zahrnují uvažování, řešení problémů, paměť, anebo učení.

V mozcích teenagerů, kteří se v šestnácti letech matematice učit přestali, nalezli oxfordští výzkumníci podstatné chemické změny. Adolescenti z této skupiny vykazovali znatelně nižší hladiny kyseliny gama-aminomáselné (GABA), než dospívající ze skupiny, jejichž rozvrh hodiny matematiky obsahoval.

Kyselina gama-aminomáselná je důležitá pro plasticitu mozku. Slouží k přenosu podnětů, posiluje aktivitu neuronů (nervových buněk v mozku). Dokáže snížit úzkost, stres, zlepšit spánek a slouží jako prevence před poškozením mozku.

U dospívajících, kteří se neučili matematiku, její snížené hladiny naměřili vědci v části mozku, která zodpovídá za důležité kognitivní funkce. Tyto snížené hladiny se také shodovaly s horšími výsledky v matematických testech.

Logika alternativou?

„Naše studie poskytla novou úroveň biologického porozumění dopadu vzdělávání na vývoj mozku… Znalost matematiky je rozvíjející se dovednost, která se vytváří v průběhu let. Dětství a adolescence jsou proto klíčová období k tomu, abychom ji nabyli,“ píše se ve studii, kterou vedl kognitivní neurolog Roi Cohen Kadosh z katedry experimentální psychologie Oxfordské univerzity.

Největším přínosem je podle vědců matematika v adolescenci, protože během dospívání se postupně utváří lidský mozek a vyvíjejí se jeho kognitivní funkce.

„Matematické znalosti přinášejí lidem znatelné výhody v zaměstnání a zvyšují jejich sociální a také ekonomické postavení. Dokonce souvisí s psychickým a fyzickým zdravím člověka,“ upozornili vědci. Přesto zdůraznili, že nutit studenty do učení matematiky není řešením.

„Ne každého teenagera matematika baví, ne každý ji zvládá. Proto bychom měli prozkoumat vliv možných alternativ, jako jsou cvičení v logice, anebo jiné úlohy, které aktivují stejnou oblast mozku jako matematika,“ navrhl profesor Kadosh.