Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) je hlodavec žijící ve vyprahlých oblastech východní Afriky. Nepatří mezi krasavce, ale co mu chybí na kráse, to dohání unikátním způsobem života i mimořádnou biologií a také unikátním způsobem života.

Tento drobný hlodavec o velikosti myši má s naším druhem Homo sapiens společného víc, než bychom si mohli myslet.

Svět rypošů lysých je plný nářečí, společenského života a organizované práce. Tito tvorové žijí společenským způsobem v podzemních koloniích, kterým vládne královna, a jejich komunity mají svá nářečí.

S rypoši nás pojí i to, že ‚matka příroda‘ oba naše druhy svlékla ze srsti. Odpojila nám stejný soubor genů. A proto dnes máme holá těla.

Vzdorují stárnutí

Dvojici biologů z Rochesterské univerzity Věru Gorbunovovou a Andreje Seluanova zajímá především schopnost lysých hlodavců popírat biologické zákony stárnutí.

Rypoši (platí to pouze pro rypoše lysé) se na svou velikosti dožívají neuvěřitelně dlouhého věku. Žijí desetkrát déle než hlodavci obdobné velikosti. Nejstaršímu rypošovi chovanému v teráriu je nyní 41 let.

S přibývajícím věkem u rypošů nestoupá počet nemocí, které jsou u našeho druhu spojovány se stárnutím – například neurodegenerace, kardiovaskulární onemocnění, artritida nebo rakovina.

Vědci z Rochesteru zkoumali, zda je tato rypoší výbava přenositelná na jiný druh. Geneticky upravili myši a do jejich těl dodali rypoší „gen dlouhověkosti“. Ve studii vydané v v časopise Nature píší, že tento experiment zlepšil kondici myší a oddálil jejich smrt.

Výzkumníci se domnívají, že otevřeli možnosti pro studium, zda takový postup může mít stejný nebo aspoň podobný účinek na lidi.

Gorbunovová a Seluanov věnovali výzkumu rypošů dvě desítky let. Snažili se pochopit jedinečné mechanismy, které tato zvířata používají k ochraně před stárnutím a nemocemi.

Dvojice biologů už dříve zjistila, že gen, který vyvolává opravné postupy v buňkách a jehož koncentrace v těle rypošů je vysoká, poskytuje těmto hlodavcům mimořádnou odolnost proti rakovině.

Když Gorbunovoivá a Seluanov se svými spolupracovníky z univerzity dodali myším rypoší gen, který se podílí na tvorbě vysokomolekulární kyseliny hyaluronové (HMW-HA), zlepšili tím kondici myší a prodloužili jim život. Myši také méně trpěly nádory a záněty v různých částech těla (záněty jsou typickým znakem stárnutí) a měly zdravější střevní systém.

Mezi námi savci

Zmíněný gen vytváří protein, který potom vyrábí vysokomolekulární kyselinu hyaluronovou. Mají ho všichni savci, ale u rypoše jeho forma vede k větší expresi, tedy k intenzivnějšímu převedení informace uložené v genu do buněčné struktury.

Vědci ve studii píší, že jejich zjištění otevírají nové možnosti pro zkoumání, jak rypoší gen využít k prevenci nemocí a prodloužení života u lidí.

„Naše studie dokazuje, že jedinečné mechanismy, které se vyvinuly u těchto dlouhověkých savců, mohou být přeneseny do jiných savců,“" upozorňuje na webu Rochesterské univerzity Věra Gorbunová

Ve svém výzkumu chtějí vědci pokračovat.

„Od objevu ‚genu dlouhověkosti‘ u rypoše k důkazu, že může zlepšit zdraví myší a prodloužit jejich život, uplynulo deset let,“ říká profesorka Gorbunová a upozorňuje: „Naším dalším cílem je přenést tento účinek na člověka.“

-----------------------------------

Pod čarou: Snad se dílo podaří a nedopadne to jako v Arabele - tedy jako přenos s hlodavčími hlodáky.