Až dvacet nových rychlých radiových záblesků během jediného roku detekovalo Australské průzkumné pole o rozloze čtverečního kilometru (Australian Square Kilometre Array Pathfinder, ASKAP). Signály mají různou intenzitu a celkový počet odhalených FRBs se tak díky nim víc než zdvojnásobil. Ačkoliv nejspíše mnozí budou ve skokovém zvýšení signálů hledat náznak inteligentního zdroje, důvod toho, proč jsme signály detekovali v tak hojném počtu, je nejspíše mnohem prozaičtější.

Jeho jméno je 2015 TG387, neoficiálně je mu také přezdíváno "Goblin". Těleso klasifikované jako sednoid o průměru 300 kilometrů je od Slunce nyní vzdáleno zhruba dvou a půlnásobek oběžné dráhy Pluta. Létá však i podstatně dále. Objev planetky dlouhé asi jako trasa z Ostravy do Prahy sama o sobě není překvapivá – obecně astronomie předpokládá, že podobných těles se může v periferii sluneční soustavy nacházet velké množství. 2015 TG387 je však pozoruhodné z jiného důvodu, a to kvůli hledání hypotetické deváté planety sluneční soustavy.

V naší sluneční soustavě se vyskytuje osm planet a 181 měsíců různé velikosti. Ačkoliv planety známe po tisíce let, měsíce (s výjimkou toho nejbližšího) poprvé pozoroval teprve před čtyřmi staletími Galileo Galilei. Co do počtů mají přirozené oběžnice planet obrovskou převahu, měli bychom tedy očekávat podobnou převahu i mimo sluneční soustavu? Vzhledem k nedokonalé detekci exoplanet, tedy planet u jiných hvězd, nám exoměsíce doposud unikaly. Pravděpodobné odhalení prvního z nich však otevírá nové horizonty astronomie.

Ačkoliv se kosmonautika v posledních dvou letech znovu nadechla k pilotovaným misím mimo Zemi, jeden futuristický příslib je jí stále cizí – umělá gravitace. Ani rozměrný design Muskovy lodi BFS ani návrhy stanice NASA obíhající Měsíc s něčím tak přízemním, jako by byla simulovaná přitažlivost, prozatím nepočítají. Umělá gravitace v sobě totiž vzdor jednoduchému principu přináší celou řadu problémů. Nový koncept z dílny NASA se přesto zaměřil na to, jak přitažlivost astronautům dopřát pomocí něčeho, co nápadně připomíná horskou dráhu.

Už deset let se mohou české děti v tetralogii Jirkova dobrodružství srozumitelně a poutavě seznamovat s populárními texty astrofyzika Stephena Hawkinga a jeho dcery Lucy. Rozsáhlou sérii přeložil bývalý šéfredaktor Neddu Lukáš Grygar. Za svůj překlad získal od České astronomické společnosti prestižní cenu Littera Astronomica.

Letos v červnu uběhlo 100 let od fatálního střetnutí Země s tunguzským tělesem, které přeoralo značnou část sibiřských lesů. Doposud v historii to byly asteroidy a komety, co navštěvovaly Zemi - již relativně brzy to však možná budou naopak lidé, kdo se vydá ke vzdáleným kosmickým objektům. V rámci mírných krůčků činěných vstříc éře těžby na asteroidech nyní vznikl první studijní program, který má učit budoucí těžaře, jak dostat z bludných balvanů cenné kovy.