Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.

Hledání života ve vesmíru nepřestává lidstvo fascinovat ani ve druhé dekádě jednadvacátého století. Objevy minulých desetiletí na jednu stranu přinesly zjištění, že to s "klasickými" vědou, literaturou i filmem provařenými útočišti života jinde ve sluneční soustavě nebude úplně růžové. 

Obrysy budoucí stanice Deep Space Gateway se již rýsují – mnozí si však myslí, že zůstane jen u nich. Ve výběrovém řízení o budoucí stanici NASA přitom nejde o málo. Kromě mnohamiliardové zakázky pro vítěze by stanice v hlubokém vesmíru měla být především modelem pro kosmickou loď pro let k Marsu a dále. 

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?

Určitě jste už slyšeli, když někdo žertem zmínil, že ho postihla "pracovní deformace". Pokud byste zrovna hovořili s astronautem, myslel by to v podstatě doslova. Při pobytu ve vesmíru se totiž v lidském mozku odehrávají změny, jak prokázal výzkum vědců z univerzity v Michiganu. 

Elon Musk měl se svou vesmírnou společností SpaceX loni skvěle nakročeno. Velkolepou sérii úspěchů ale zhatila exploze rakety Falcon 9 Full Thrust během plnění pohonných látek na počátku září. Od té doby žádná raketa SpaceX neodstartovala, až doteď. V plánu je nedělní start, který vynese na oběžnou dráhu deset satelitů Iridium.