Pozemské kosmické lodě mají o další vesmírný zářez víc! Japonská sonda Hayabusa2 totiž úspěšně "přistála" svým hlavním modulem na asteroidu Ryugu a odebrala z něj vzorky horniny. Vzorek bludného kosmického kamene se má za necelé dva roky vrátit na Zem a povědět nám více o svém složení. Hayabusa2 tak završila hlavní cíl své mise – alespoň prozatím.

Po šesti letech jsme se nejspíše dočkali objevu (staro)nového přirozeného satelitu Neptunu. Astronomům ze SETI Institutu se totiž podařilo v pozorováních Hubbleova kosmického teleskopu potvrdit existenci malého měsíce pojmenovaného Hippocamp (počeštěně také Hippocampus alias mořský koník). Poprvé jej astronomové detekovali již v roce 2004, ale až nyní byla původní pozorování potvrzena.

Před měsícem přistáli na odvrácené straně Měsíce, nyní plánují čínští kosmičtí architekti dosažení dalšího milníku - Čína chce být první stát světa, který ve vesmíru postaví fotovoltaickou solární elektrárnu. Stát se tak má možná již v roce 2025, alespoň tedy v pokusném režimu. Existuje však celá řada důvodů, proč lze i o vzdálenějším naplnění takové vize pochybovat.

Jeho plánovaná mise měla trvat jenom 92 dnů, nakonec však zabrala 5498 dnů. Letitý rover Opportunity, který na Rudé planetě přistál v době, když byl premiérem Česka ještě Vladimír Špidla, však dle tiskové konference agentury NASA definitivně odešel do křemíkového nebe. Osudná se mu stala loňská písečná bouře, která mu znemožnila čerpat solární energii. Do jejího konce se mu zřejmě vyčerpaly náhradní zdroje energie v bateriích.

Je tomu už víc než měsíc, co se kolem tajemného tělesa Ultima Thule na periferii sluneční soustavy prohnala sonda New Horizons. Plavidlo proslavené svým průletem u Pluta nám tím demaskovalo zajímavý charakter duálního objektu, který nejspíše vznikl spojením dvou různých těles. Vzhledem k nízké přenosové rychlosti však sonda posílá na Zemi data jenom velmi pomalu – a nové informace se tak dozvídáme i nyní. Nejnověji ohledně tvaru Ultima Thule.

Neodstartovala sice ani ještě jednou, ale již nyní je "zastaralá". Takový je v zásadě závěr nového francouzského auditu na vyvíjenou evropskou raketu Ariane 6. Zdá se, že v éře znovupoužitelných nosičů z dílny SpaceX a jejích konkurentů zkrátka Arianespace ujel vlak. Či snad uletěla raketa? Ačkoliv zjištění ilustruje měnící se poměry v kosmických letech a nevyznívá pro evropskou kosmickou společnost zrovna příznivě, paradoxně nejde o zas tak špatnou zprávu. Záleží spíše na tom, jaká bude další reakce.