Horké nebo studené počasí ročně připraví o život více než pět milionů lidí. K takovému číslu dospěli vědci v nové mezinárodní studii, na které se podílel klimatolog Jan Kyselý z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

V Africe zabijí chlad, v Evropě horko

Výzkumníci shromáždili a analyzovali dopady abnormálních teplot na lidské zdraví a životy ve 43 státech pěti kontinentů včetně Česka v letech 2000 až 2019.

Je to dosud nejobsáhlejší studie tohoto druhu, která zahrnuje země s různým podnebím, socioekonomickými a demografickými podmínkami i odlišnou úrovní infrastruktury a zdravotnických služeb.

Úmrtí způsobená abnormálními teplotami vědci zjišťovali ze statistik nadměrné úmrtnosti v obdobích, kdy panovala neobvyklá vedra, anebo chlad. Extrémní teploty se projevovaly například vyšším počtem infarktům nebo mrtvic.

Do úvahy brala studie také rozdílné hodnoty teplot, které jsou v určitých oblastech světa pokládány za optimální. A ty se výrazně liší, což vysvětluje, proč je v subsaharské Africe ze všech regionů (poměřováno počtem obyvatel) nejvyšší počet úmrtí způsobených nízkými teplotami (ročně 1,18 milionu) a v Evropě naopak nejvýrazněji převládají úmrtí v důsledku vysokých teplot (178 tisíc).

„Toto je první vědecká práce, která dává globální přehled o úmrtnosti v důsledku abnormálních teplotních podmínek v prvních dvou dekádách našeho století, nejteplejším období od předindustriální éry,“ řekl agentuře Reuters klimatolog Yuming Guo z Univerzity Monash v australském Melbourne.

Studie, publikovaná ve vědeckém žurnálu Lancet Planetary Health, je každopádně chmurným čtením. Vyplývá z ní, že nízké nebo vysoké teploty se podílejí na 9,43 procenta celosvětových úmrtí.

Vědci upozorňují, že v letech 2000 až 2019 se globální teploty zvýšily o 0,26 stupně Celsia. „Právě teď je zhruba devět z deseti nadměrných úmrtí, která jdou na vrub abnormálních teplot, způsobeno chladem, ale to se mění s tím, jak se planeta ohřívá, což je patrné už nyní,“ upozornil profesor Guo.

… a dobrá zpráva nakonec

Ze studie vyplývá, že úmrtí spojená s chladem poklesla během let 2000 až 2019 o 0,51 procenta, zatímco úmrtí související s teplem vzrostla o 0,21 procenta.

V součtu to tedy je potěšující zpráva: Ve sledovaném období 2000 až 2019 úmrtnost související s klimatem celkově poklesla.