V nové studii, publikované koncem května v časopise Nature Sustainability, experti předpokládají, že závazky vlád, jejichž cílem je udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia (ve srovnání s předindustriálními úrovněmi) se nepodaří dodržet. Současná politika podle nich povede k oteplení o 2,7 °C do konce století.

Jaké by to mělo důsledky ukazuje následující animace. Fialová barva v ní vymezuje oblasti, které budou fakticky neobyvatelné. V animaci vidíte rozdíl v ploše těchto oblastí při oteplení o 2,7 a 1,5 stupně.

Studie, kterou vedli odborníci z Institutu globálních systémů Exeterské univerzity a Nankingské univerzity, dospěla k závěru, že se výrazně rozšíří oblasti, kde přestanou být vhodné podmínky pro lidský život. Míst, ze kterých změna klimatu vytlačí člověka, bude přibývat.

Každý není beduín

Uprchlické vlny se patrně dají do pohybu nejen v Africe, ale také v Indii a Pákistánu, kde už nyní teploty šplhají nad 45 stupňů.

Pravda, část populace život v nehostinných podmínkách zvládne. Že je možné žít v krutých mrazech i suché výhni dokládají inuité nebo beduíni. To jsou však malá společenství.

Většina lidí si po zvykla žít v úzkém pásmu, kde se průměrná roční teplota pohybuje kolem 13 stupňů Celsia. Tato „klimatická nika“ poskytuje příznivé podmínky pro hospodářský růst, udržitelné zemědělství a výnosný chov hospodářských zvířat.

Vědci ve studii zmiňují, že v současnosti žije pouze procento populace v oblastech, kde panují teploty nebezpečné životu. V důsledku klimatických změn se však už devět procent světové populace, tedy víc než 600 milionů lidí, ocitlo mimo klimatickou niku. Tito lidé brzy můžou žít v oblastech, které jsou v animaci značené fialově, tedy v pásmu nesnesitelného horka.

„Takto vysoké teploty jsou spojovány s problémy, jakými jsou zvýšená úmrtnost, snížená produktivita práce, snížená kognitivní výkonnost, zhoršené učení, rizikové těhotenství, snížená úroda, zvýšený počet konfliktů a šíření infekčních chorob,“ píše se ve studii.

Každá desetina se počítá

Pokud se globální teplota zvedne o 2,7 stupně, výzkumníci odhadují, že 22 procent lidí, tedy zhruba dvě miliardy jedinců, se koncem století bude nacházet v oblastech, kde panují životu nebezpečná horka.

Kdyby se ale podařilo udržet oteplení na hranici 1,5 stupně Celsia, výrazně by se snížil počet obyvatel vystavených alarmujícím teplotám.

Studie to dokládá na příkladu Indie, kterou experti pokládají za stát, kde se bude koncem století nacházet největší počet lidí ohrožených vysokými teplotami. 

Při teplotě vyšší o 2,7 stupně Celsia jich bude více než 600 milionů. Pokud by se planeta oteplila jen o 1,5 stupně, tato kategorie by zahrnovala „pouze“ 90 milionů obyvatel.

Druhý největší počet obyvatel vystavených horku by při globálním oteplení o 2,7 stupně Celsia měla Nigérie, a to více než 300 milionů. Při oteplení o 1,5 stupně by jich bylo nejméně 40 milionů.

Omezení oteplení na 1,5 °C by podle výzkumníků vedlo k tomu, že 5 procent lidí by zůstalo vystaveno nebezpečným vedrům, což by ve srovnání s oteplením o 2,7 °C mohlo zachránit téměř šestinu lidstva.  

„Zmírnění globálního oteplování na 1,5 stupně namísto 2,7 stupně by znamenalo, že v roce 2100 bude nebezpečnému horku vystaveno pětkrát méně lidí,“ píše se ve studii.

Vědecká studie naznačuje, že každá desetina stupně Celsia, o kterou se podaří změnu klimatu snížit, má smysl, pomůže desítkám milionů lidí.

„Náklady na globální oteplování se zpravidla vyjadřují ve finanční rovině. Naše studie však poukazuje na lidské náklady spojené s klimatické nouzí. Každé oteplení o 0,1 stupně Celsia nad současnou úroveň způsobí, že bude nebezpečnému horku vystaveno o 140 milionů lidí více,“ cituje web Exeterské univerzity ředitele Institutu globálních systémů Tima Lentona, spoluautora studie.