Znáte to. Vejdete do místnosti, uděláte krok  a najednou nemáte nejmenší tušení, proč jste tam vlastně šli. Myšlenka se vypařila jako pára nad hrncem. Jste si jistí, že to mělo nějaký smysl, jenže váš mozek si při změně prostředí velmi rád dělá malý reset. Vědci tomuto fenoménu říkají doorway effect, tedy efekt dveří. Proč se to děje a co se v tu chvíli v mozku odehrává?

Fosilie dinosaurů se staly hračkou superboháčů. Každý movitý manažer, byznysmen nebo herec chce mít vystaveného takového T-Rexe v soukromé sbírce, vědci však kvůli tomu přicházejí o přístup k těmto vzácným exemplářům. Nová studie varuje, že to může v budoucnu ohrozit paleontologický výzkum.

Vůně hranolek, zvuk rozbalovaného obalu, barvy známého loga – a mozek už ví, že přichází „odměna“. Nový výzkum ukazuje, že nezdravé jídlo doslova zanechává stopu v mozku, která nás později nutí podlehnout chutím. Není to jen slabá vůle – ale programování mozku, které funguje jako paměťová past.

Napumpované svaly, obrovská energie, sexuální touha. Na sociálních sítích je rozšířený trend měření mužnosti na základě hladin testosteronu. Řada mužů pak často sáhne po doplňcích tohoto steroidního hormonu. To ale může být nebezpečné.

V našem sousedství číhá v temnotách hladový predátor. Supermasivní černá díra 600 tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Skrývá se v jednom z Magellanových oblaků – satelitní galaxii u Mléčné dráhy. Objev ukázal, že se tito obři mohou nepozorovaně skrývat ve tmě prakticky kdekoli ve vesmíru.

Přátelské či romantické vztahy s umělou inteligencí (AI) jsou extrémně nebezpečné pro společnost. S takovými závěry přišli psychologové z Missourské univerzity vědy a techniky v čele s Danielem B. Shankem. Varují před riziky tohoto stále rozšířenějšího trendu a naléhají na nutnost zapojit do výzkumů této technologie psychology.