Svět kolem nás se rychle mění a dosavadní jistoty mizí v propadlišti dějin. Mezi nimi i slavný Moorův zákon, který až dosud říkal, že výkon počítačových čipů se bude každé dva roky zdvojnásobovat.

Paleontologové každou chvíli zdokumentují nový druh vymřelých organismů. Ne všechny ale vzbudí stejnou pozornost. Většinou máme tendenci považovat za zajímavější zástupce prastarých, dávno vymřelých skupin – rybovité bestie, obří členovce nebo třeba dinosaury. Občas se ale objeví opravdová bizarnost z časů sotva minulých. 

Snad ani nejde vymyslet věc obyčejnější a nudnější než zívání. Proč by se jím proboha měl někdo zabývat? Možná už proto, že zívají téměř všichni obratlovci, od ryb po člověka. Zřejmě tedy půjde o věc velmi důležitou, nebo alespoň související se samotnými základy hlavních tělních funkcí. Přesto je jeho účel pořád trochu záhadou. 

Jedno z učebnicových mouder praví, že všichni mnohobuněční živočichové potřebují k životu kyslík. Některým stačí zlomek jeho normální povrchové koncentrace. Další bez něj dokáží přežít dlouhou dobu. Některé odolná stádia živočichů mohou v bezkyslíkatém prostředí vyčkávat mnoho let. Drobní obyvatelé bezkyslíkatých usazenin a střevní parazité se s tímto životodárným plynem po většinu svého života vůbec nestřetnou. 

Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček. 

Tyrannosaurus rex, dvounohý predátor z období křídy, je celebritou mezi dinosaury. Žádné jiné pravěké zvíře se nedočkalo tolika výtvarných zpracování, nezahrálo si v tolika filmech a nedosáhlo prakticky všeobecné známosti. Někoho možná dodnes děsí scény z Jurského parku, ve kterých obří dravec s tlamou plnou ostrých zubů pronásleduje hrdiny ujíždějící v džípu. Jako by mu dobrých šedesát kilometrů za hodinu nedělalo problém. Tvůrci zjevně usoudili, že tak velké zvíře přeci muselo být neobyčejně rychlé. Jak je to ale s rychlostí tyranosaurů doopravdy?