Zpravodajství
Trump učinil krok k vytvoření vesmírných ozbrojených sil
18. 12. 2018
|
vac
Americký prezident Donald Trump vydal dnes Pentagonu rozkaz vytvořit nové velitelství zaměřené speciálně na vesmír. Ministra obrany Jamese Mattise také vyzval, aby navrhl důstojníka do jeho čela. Vytvoření nového vesmírného velitelství je podle agentury AP chápáno jako krok k Trumpovu cíli vytvořit vesmírné síly jako nový druh ozbrojených sil Spojených států.
Příroda
Složité organismy zřejmě vznikly přeskupením již přítomných genů
18. 12. 2018
|
Jan Toman
Nové výzkumy důležitých evolučních událostí ukazují, že celá řada z nich nemusela být doprovázená vznikem radikálně nových genových variant. Největší novinky mohly paradoxně vzniknout pouhým "předrátováním" genů a genových drah již přítomných. Nejnověji se tento fenomén podařilo popsat týmu výzkumníků na příkladu medúz, jejichž vznik předznamenal evoluci "vyšších", dvoustranně souměrných, organismů.
Příroda
Babočky odlétají do Afriky. Na 'křídlech' větru plachtí rychlostí až sto kilometrů v hodině
17. 12. 2018
|
Pavel Pešek
Do teplých krajin nelétají jen ptáci, dokážou to i motýli. Na setkání s motýlími hejny není ani potřeba cestovat do Ameriky za monarchy stěhovavými. Hromadné stěhování motýlů je běžné i v Evropě.
Člověk
Depresemi trpí i kojenci, někdy se s ní i narodí
16. 12. 2018
|
red
Neumí mluvit, vidí do vzdálenosti jen pár centimetrů a přesto mohou trpět depresí. Poruchou sice nejčastěji trpí dospělí, přesto se nevyhýbá ani dětem. Včetně kojenců, kteří ji mohou mít už od narození.
Vesmír
Voda nalezená na asteroidu Bennu může být budoucností kosmonautiky
15. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Je tomu o něco málo víc než týden, co u asteroidů Bennu zaparkovala sonda OSIRIS-REx agentury NASA, a už má na kontě první zajímavé zjištění! Jak jste nejspíše odtušili, vědecké přístroje detekovaly přítomnost jisté verze vody. Nečekejte však ani životodárnou tekutinu v její kapalné podobě, ani šokantni oddálení, které by vědci nepředpokládali. Přesto je nález učiněný na Bennu ukázkou toho, jak by mohla vypadat budoucnost kosmických letů.
Technologie
Umělá inteligence v roce 2018, 3. díl: AI jako nástroj průmyslu a partner digitalizace života
14. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Oboru umělé inteligence se konečně začíná dostávat pozornosti i v komerční sféře a investice do vývoje rostou. Průmysl i běžné součásti našeho života se totiž v dohledné době bez sofistikovaných zařízení na bázi umělé inteligence neobejdou, upozorňuje třetí díl mikroseriálu o umělé inteligenci.
Příroda
Spasí nás před klimatem zatemnění atmosféry? Připravuje se první experiment
13. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Obavy z klimatických změn nejčastěji straší tím, že náš vliv na planetární ekosystém je nevratný. Je to však pravda jenom částečně - stejně jako můžeme skleníkové plyny do atmosféry vypouštět, můžeme jejich dopad i snižovat. Nově to připomíná dvojice prací věnujících se kontroverznímu geoinženýringu, tedy praktice, o které ještě v následujících letech možná uslyšíme povážlivě častěji.
Člověk
Nová DNA knihovna zrychlí lékařskou diagnózu
12. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Když v roce 2013 došlo na první sekvenování celé lidské DNA, projekt zabral 13 let a stál kolem 50 miliard korun. Dnes umíme totéž zvládnout za 20 tisíc korun a 30 minut - rychlost se přitom dále zvyšuje a cena snižuje. Konečně se tak začínají objevovat i praktické aplikace metody. Vědecký tým v Cambridge dokončil největší databázi sekvenované DNA na světě využitelnou pro lékařské účely. Zrychlit a zpřesnit by měla diagnózu pro tisíce britských pacientů. A jako příklad může sloužit i podobným snahám ve zbytku světa včetně Česka.
Příroda
Jak vznikl život? Překvapení z oceánského zlomu nasvědčuje 'hlubinnému' scénáři
11. 12. 2018
|
Jan Toman
Vznik života představuje jednu z nejpalčivějších otázek moderní vědy a teorií najdeme stovky. V posledních týdnech se nicméně dostalo výrazné podpory jedné konkrétní – možnosti, že život vznikl na rozhraní žhavé zemské kůry a chladného oceánu. Podle nejnovějších geochemických analýz totiž u oceánských zlomů samovolně vznikají aminokyseliny, základní stavební jednotky bílkovin a potažmo těl organismů.
Vesmír
Je to oficiální. Voyager 2 přešel do mezihvězdného prostoru
10. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Roky čekání a spekulací jsou nejspíše definitivně za námi. Jak v pondělí na tiskové konferenci Americké geofyzikální unie oznámili představitelé agentury NASA, sonda Voyager 2 konečně odlétla z oblasti, kterou lze ještě považovat za sféru Slunce, a přešla do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak zhruba 17 miliard kilometrů od Země. Jde o pozoruhodnou událost i díky tomu, že podle dat proběhl únik Voyageru 2 jinak, než obdobný únik Voyageru 1 před pěti lety.
Technologie
Umělá inteligence v roce 2018, 2. díl: Neuronové sítě a biologické inspirace pro AI
10. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Po prvních dekádách rozvoje AI selhaly představy o možnosti celistvého návrhu obecně inteligentních systémů, jak jste si mohli přečíst v prvním dílu mikroseriálu o umělé inteligenci. Poté se zhruba od začátku 80. let minulého století mnozí vědci znovu obrátili ke zcela odlišnému modelu: Začali se s pokorou a detailně učit z živé přírody a z toho, jak fungují mozky člověka a zvířat. Tedy poznávat to, jak se zformovaly kognitivní systémy a schopnosti živých tvorů.
Člověk
Nová pilulka slibuje redukovat obezitu. Stejně jako několikrát v minulosti
9. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
"Zázračných" léků na "zaručené zhubnutí" nejspíše znáte dost - zejména v 90. letech slibovaly pochybné letáky efekty přímo na počkání. Pseudovědecké argumenty obchodníků s deštěm by však neměly automaticky eliminovat možnost, že redukce hmotnosti by skutečně mohlo být dosaženo medicínskou úpravou metabolismu. Mezi nevelkou množinu potenciálních léků proti obezitě se nyní zařadila genová terapie, která slibuje přeměnu "nezdravého" tuku na ten "zdravější". Problém je, že něco podobného neslyšíme poprvé.
Vesmír
Za temnou hmotu i enegii může kosmický oceán o záporné hmotnosti, tvrdí nová hypotéza
8. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Jaká je podstata vesmíru? Na to se kosmologie a astrofyzika snaží najít řešení, co je věda vědou. Už zhruba sto let platí představa, že to, co z kosmu vidíme, je nejspíše jenom malou frakcí jeho opravdové podoby. Naučili jsme se používat termíny jako "temná hmota" nebo "temná energie", které by měly vyplňovat 96 procent zbylé neviditelné kosmické hmoty. Taková odpověď však uspokojuje jenom část fyziků. Jeden britský proto nyní přišel s alternativním vysvětlením, které je sice neméně prapodivné, ale o fous logičtější. V jeho modelu by totiž vesmír mohl být plný oceánu tekutiny o negativní hmotnosti vyluzující negativní gravitaci.