Příroda

Za šíření moru mohly obchodní cesty, ukázala studie

Jen v 15. století měl mor v Evropě na svědomí 50 milionů obětí. Během tří velkých pandemií pak po světě zemřelo více než 200 milionů lidí. Nová studie potvrzuje, že v jeho šíření hrály zásadní roli obchodní cesty. Dostupnost cestování má podíl na šíření moru i v dnešní době, nemoc totiž stále ještě neřekla své poslední slovo.
Příroda

Sicílie se vzdaluje Itálii. Nikoli kulturně, ale doslova

Sicílie leží v rámci Evropy v tektonicky mimořádně nestabilní oblasti, což vede nejen k vysokému riziku zemětřesení, ale i k pomalému oddalování ostrova od Itálie. Vědci nyní objevili mechanismy, které k pohybu Sicílie vedou.
Člověk

Syndrom toxického šoku: Vzácné onemocnění, které ale nezabíjí jen menstruující ženy

Syndrom toxického šoku. Tato tři slova zná každá žena či dívka, která někdy použila nebo jen uvažovala o použití tamponu. Varování musí být na každé krabičce. I to přesto, že jsou jen jednou z mnoha příčin propuknutí toxického šoku. Co přesně o této záhadné nemoci víme?
Příroda

Život na Zemi bujel i bez rozšířeného kyslíku. Díky uzavřeným 'oázám'

Bývaly časy, kdy byl kyslík pro život prudce jedovatou látkou. Než se to změnilo a drtivá většina života se na kyslíku naopak stala závislá, prožila si planeta největší masové vymírání známé historie. Nová práce z Jihoafrické republiky nám dává poznat další milník na cestě k dnešní dominanci života: Ačkoliv byl pro kyslíkové organismy tehdejší svět nehostinný, zřejmě se jim dobře dařilo v uzavřených enklávách. Vědci to zjistili studiem pyritu, který také možná znáte pod názvem "kočičí zlato".
Technologie

Umělé synapse otevírají cestu 'mozku na čipu'

I v roce 2018 platí, že nejsilnější počítače světa zdaleka nemají na kapacitu průměrného lidského mozku. Při podobných srovnáních se ovšem "v překladu" ztrácí diametrálně odlišná architektura počítače vůči mozku. Právě to se snaží změnit novinka z laboratoří Massachuttského technologického institutu (MIT) ve formě umělých synapsí. Přinést by mohla zejména miniaturizovaný hardware pro umělé inteligence.
Člověk

Studium egyptských mumií odhalilo nečekanou identitu slavných bratrů

Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.
Člověk

Proč ve stáří lidé špatně spí?

Pouhých třicet procent mužů a dvacet procent žen ve třetím věku může prohlásit, že se jim dobře spí. Zbytek se většinu noci převaluje, nemůže usnout nebo se opakovaně budí. Jaké jsou příčiny nekvalitního spánku seniorů?
Příroda

Jak vznikla hmyzí křídla? Odpověď možná skrývají zadečky potemníků

Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?
Zpravodajství

Velký objev českých vědců: Usnadnili cestu k řešení 'antibiotické krize'?

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik. 
Příroda

'Tasmánský čert' a jeho příbuzní patrně vděčí za svůj úspěch výkyvům klimatu

Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií. 
Člověk

Tučná strava ovlivňuje mozek, snižuje paměť a schopnost učit se

Tučná strava neškodí jen tělu, ale i mozku. Podle nové studie ovlivňuje schopnost učení a paměť.
Člověk

Začal velký klinický test univerzálního očkování proti chřipce

Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.
Vesmír

Astronomové zpozorovali dvojí říhnutí černé díry

Černé díry nemají zrovna nejlepší pověst, byť jim jako "motorům vesmíru" vděčíme za rozpohybování pěkné řádky kosmologických procesů. Nejnovější zpráva ze setkání Americké astronomické společnosti k tomu všemu přidává další důkaz, že černé díry disponují značně bipolární náladou. Důkazem k tomu je dvojí říhnutí černé díry v jádru cizí galaxie.