Má člověk skutečně slabý čich? Zřejmě je to mýtus původem z 19. století
22. 5. 2017
|
red
"Potkaní samci dokáží identifikovat samičí pach o koncentraci kostky cukru v plaveckém bazénu. Mrchožrouti cítí zdechliny na mnoho kilometrů. A čich psů je tak legendární, že se na něj spoléháme při hledání nebezpečných látek a stopování zločinců. Jen lidské čichové schopnosti nestojí za řeč. Pravda, zvládneme ocenit pěkně vonící květinu nebo chutnou večeři, ale to je tak všechno. Zbývající smysly zatlačily během lidské evoluce 'primitivní' čich do pozadí a ten nyní představuje chabou ozvěnu čichových schopností našich zvířecích předků."
Trpí lidé, kteří rádi fotí sami sebe, narcismem?
21. 5. 2017
|
red
Proč lidé mají potřebu fotit sami sebe a sdílet to na internetu? Jsou zatím jen narcistické sklony, nebo to má i jiný důvod? Na to si posvítili vědci z americké Univerzity Brighama Younga.
Vyhazov z práce s sebou nese zdravotní rizika. Bezproblémový není ani návrat do ní
20. 5. 2017
|
luk
Jestliže přijdeme o práci, jde obecně o stresující záležitost. Podle nové studie to navíc zvyšuje pravděpodobnost cévní mozkové příhody, čili mrtvice. Muži středního věku jsou na tom ještě hůř: těm hrozí mrtvice i v případě, kdy se vracejí do zaměstnání po dlouhém období nečinnosti. Ženy jsou na tom v tomto ohledu o něco lépe.
Nahradí Google skutečné lékaře?
19. 5. 2017
|
Lukáš Strašík
Na kterého lékaře se dnes lidé obracejí nejčastěji? Nepochybně to je "Dr. Google" – ať se nám to líbí, nebo ne. Podle Googlu se každý dvacátý dotaz týká právě zdraví. Digitalizace zkrátka mění i oblast zdravotnictví a je klidně možné, že díky aplikacím v chytrých telefonech bude brzy návštěva u doktora nadbytečná. No a když bude nejhůř, zavoláte si ho k sobě prostě taxíkem.
Středověcí vesničané zohavovali mrtvoly, báli se nemrtvých
19. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Pokud platí, že pohřbívání zesnulých je známkou vyspělosti kultury, středověká anglická vesnice Wharram Percy na severu hrabství Yorkshire si tu svou za rámeček zřejmě nedala. Zdejší nález polámaných, spálených či jinak zohavených lidských těl objevených v pohřební jámě přesto vypovídá mnoho o někdejších venkovských zvycích.
Nejslibnější místo pro život? Enceladus má aktivní nitro, oceán, energii i živiny
18. 5. 2017
|
Jan Toman
Hledání života ve vesmíru nepřestává lidstvo fascinovat ani ve druhé dekádě jednadvacátého století. Objevy minulých desetiletí na jednu stranu přinesly zjištění, že to s "klasickými" vědou, literaturou i filmem provařenými útočišti života jinde ve sluneční soustavě nebude úplně růžové.
Češi přišli na nový způsob výroby antibiotik. Mají být mnohem účinnější
18. 5. 2017
|
šar
Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii. Nové látky si nechali patentovat a zahájili rozsáhlé testování. K medicínsky použitelnému léčivu bude ale podle Evy Jurkové z Akademie věd ČR potřeba ještě mnoho let práce.
Jurský park s opicemi: Nalezena fosilie krve prastarých savců
17. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Skoro jako z Jurského parku působí nález fosilizovaných červených krvinek patřících opičím předchůdcům člověka z doby před 20 až 30 miliony let. Zkamenělou životodárnou tekutinu totiž vědci nalezli v klíštěti archivovaném uvnitř jantaru. Detailní analýza krve však překovala příběh alternativní verze Jurského parku v horor. Uvnitř vzorku totiž vědci našly stopy ještě něčeho ještě překvapivějšího – nejstarší dochovanou fosilii buněčných parazitů.
Moře je plné válečného haraburdí. Budeme jíst otrávené ryby?
17. 5. 2017
|
Lukáš Strašík
Jako by nestačilo, že světové oceány jsou plné nejrůznějšího odpadu. Na evropském pobřeží tiká další ekologická bomba - tentokrát doslova. Po druhé světové válce se zde do moře naházela spousta nevybuchlých granátů a pum. Jen na dně Severního a Baltského moře leží 1,6 milionů tun takového válečného harampádí, které se začíná pomalu rozpouštět. Odstranění těchto pozůstatků války by podle expertů stálo miliardy. Něco se ale musí udělat, protože nebezpečí je čím dál tím větší.
Party droga jako antidepresivum: Vědci začínají chápat, jak skutečně účinkuje
16. 5. 2017
|
Jan Toman
Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje.
Srdce ze špenátu: Vědci využili rostlinu k 'výrobě' srdeční tkáně
15. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv moderní medicína už pomalu dosáhla na tvorbu umělých tkání, to nejlepší, co z 3D tisku v medicíně v dohledné době dorazí, bude umělá kůže určená pro oběti popálenin. Komplexnější tkáně jako orgány jsou však stejně vzdálené jako desetiletí nazpět.
Tajemství lepšího života? Jednodušší a dostupnější, než byste řekli
14. 5. 2017
|
šar
Bezplatná antidepresiva, která jsou vždy na dosah? Úsměvy! A to i v případech, kdy máte pocit, že tu k smíchu moc není. Inspirujme se dětmi, které se také smějí bezdůvodně, apeluje italský deník Corriere della Sera.
NASA by ráda vybudovala bránu do hlubokého vesmíru. Jak je na tom?
12. 5. 2017
|
Ladislav Loukota
Obrysy budoucí stanice Deep Space Gateway se již rýsují – mnozí si však myslí, že zůstane jen u nich. Ve výběrovém řízení o budoucí stanici NASA přitom nejde o málo. Kromě mnohamiliardové zakázky pro vítěze by stanice v hlubokém vesmíru měla být především modelem pro kosmickou loď pro let k Marsu a dále.