Unikátní objev fosílie predátorů s obludnými zuby
26. 6. 2017
|
Pavel Pešek
Od vymření dinosaurů uběhlo 65 milionů let. Po éře dinosaurů přišla éra savců. Trvalo však ještě dlouho, než se savčí společenstva začala podobat těm dnešním. Významnou úlohu ve společenstvu mají predátoři, kteří stojí na vrcholku potravního řetězce.
Samomluva může být i znakem šílenství. Ale umí nám pomáhat
25. 6. 2017
|
von
Promlouváním k sobě samému strávíme čtvrtinu svého života. Není divu, že se tímto na první pohled podivným chováním zabývají i vědecké studie. Kromě negativních stránek odhalili i jednu výrazně pozitivní, která umí člověku usnadnit život.
Pomáhá kompresní oblečení při sportu? Vědci jsou opatrní
24. 6. 2017
|
von
Je extrémně přiléhavé oblečení marketingový trik, nebo sportovní revoluce? Někteří vědci tvrdí, že sportovní výkon nám spíše zvedne suma, kterou za takové "pomůcky" utratíme. Na únavu a regeneraci ale tyto technologie vliv údajně mají, píše britský deník The Guardian.
Vědci konečně odhalili, jak člověk (ne)ochočil kočku
23. 6. 2017
|
Jan Toman
To, co si myslíme o domestikaci kočky, je jedna věc, ale co by nám o tom pověděly šelmy samy, může být pohádka úplně jiná. Není sporu o tom, že ochočení koček probíhalo jinak než třeba u psů a naše malé domácí společnice si uchovaly daleko více rysů svých divokých předků. S jejich původem je to ovšem složité a příliš jasno v něm neudělaly ani moderní výzkumy. Začíná se ale blýskat na lepší časy.
Indové vynesli do vesmíru první český technologický satelit
23. 6. 2017
|
šar
Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.
Města si neví rady s technologickým pokrokem. Trápí je rozmach dronů
22. 6. 2017
|
Ladislav Loukota
Na robotiku a umělou inteligenci se obecně nahlíží jako na nástroje, které zlepší stav světa – alespoň pokud se nepromění v nástroj armád. Civilní roboti slibují totiž mnohé: od automatizace manuální práce po samořídící vozy.
Umí opice číst myšlenky?
21. 6. 2017
|
Pavel Pešek
Jednou z důležitých otázek o našem lidství je otázka, čím přesně jsme unikátní? Co nás odlišuje od ostatních zvířat?
Kryovulkanismus na Cereře, aneb když sopky chrlí led: Druhá část
20. 6. 2017
|
red
V předchozím díle jsme si ukázali, jak vznikly tajuplné světlé skvrny nacházející se v impaktním kráteru Occator na povrchu Cerery. Výzkum jejich tvarů a složení naznačil, že za jejich vznikem musíme hledat projevy kryovulkanismu. Zvláštní formy sopečné činnosti, během které je na povrch vyvrhována směs vody, krystalků ledu, různých solí a plynů. A jak si ukážeme v tomto díle, nejsou to jediné důkazy existence kryovulkanismu na Cereře, které máme k dispozici. Jak totiž odhalil výzkum nejvyšší hory Cerery, proces kryovulkanismu je pevně spjat i s jejím vznikem.
Hnízda vlaštovek jsou proteinový zázrak. Barmánci se je naučili pěstovat
17. 6. 2017
|
šar
Vlaštovčí sliny mají podle Číňanů blahodárné účinky. Hnízda, která z nich tito ptáci staví, jsou ve východní Asii nesmírně populární. Netradiční pokrm v Barmě speciálně pěstují na betonových budovách, aby mohli několikrát do roka provádět sklizeň hnízd. Kuriózní zemědělství ale přináší Barmě miliardové zisky.
Jehně z umělé dělohy je novou nadějí pro nedonošené děti
16. 6. 2017
|
Pavel Pešek
Pokroky lékařské vědy dnes umožňují přežít i dětem, které se narodí na přelomu 5. a 6. měsíce. Z dětí narozených mezi 22. a 23. týdnem se však podaří v inkubátorech zachránit jen polovinu, hlavní příčinou smrti jsou infekce. I ty děti, které přežijí, mají často do konce života chronické problémy s plícemi. Narodily se totiž dříve, než se jejich plíce stačily zcela dovyvinout. Těmto dětem a jejich rodičům ale nyní svítá nová naděje: Skupina amerických lékařských vědeckých pracovníků vyvinula nový revoluční typ inkubátoru, jakousi umělou dělohu.
Neokázalá hvězda Sally Rideová, první americká astronautka
15. 6. 2017
|
šar
Do vesmíru se první americká astronautka Sally Rideová podívala až dvacet let a dva dny po Valentině Těreškovové, i tak však po sobě zanechala nesmazatelnou stopu. Vědkyně a astronautka navíc za svůj život posbírala hned několik prvenství a zapsala se do historie NASA nejen tím, že byla žena. Od její smrti uplyne v červenci pět let.
Invazní nájezdníci, nebo pomocníci? Australskou krajinu možná vytvořili dingové
14. 6. 2017
|
Jan Toman
Austrálii máme obvykle spojenou s klokany a koalami, zkrátka zástupci vačnatců, kteří mezi místními obratlovci naprosto dominují. Kromě toho zde nalezneme také poslední zástupce starobylé savčí linie ptakořitných, ježury a ptakopysky. V tomto ohledu se izolovaný kontinent liší od zbytku světa, kde převážili placentální savci, a zůstává vzácnou, ale zranitelnou ukázkou toho, jakými cestami se evoluce může vydat.
Kryovulkanismus na Cereře, aneb když sopky chrlí led: První část
14. 6. 2017
|
red
Pod slovem sopka si většinou představíme horu, z jejíhož vrcholku se do okolí rozlévá směs roztavených hornin, láva, o teplotě několika stovek stupňů Celsia. Učí nás tomu zkušenost ze Země, Měsíce, Marsu, Merkuru i Venuše, kde se s doklady sopečné činnosti vyvrhující roztavené silikáty setkáváme běžně. Nicméně jak lépe poznáváme sluneční soustavu, zjišťujeme, že sopečná činnost může mít i značně bizarnější podobu. Na některých ledových měsících totiž existují sopky, které do svého okolí chrlí směs vody, krystalků ledu, různých solí a plynů v procesu odborně označovaném jako kryovulkanismus. A jak dokládají nejnovější poznatky získané sondou Dawn z trpasličí planety (1) Ceres, kryovulkanismus se může vyskytovat i mnohem blíže ke Slunci, než jsme si původně mysleli.