Často se říká, že pod svícnem je největší tma. V případě hledání nových antibiotik to platí téměř doslovně. Po dlouhých desetiletích usilovného pátrání po nových třídách antibiotik se totiž jeden z nejslibnějších kandidátů ukázal přímo na našem těle – konkrétně v nose. 

Energetika prochází zásadní proměnou. Kouzelnými slovy jsou obnovitelné zdroje a decentralizace. Obojí se propojuje v byznysu s domácími úložišti neboli bateriemi pro rodinné domy.

Čím se liší lidé od ostatních zvířat? Schopností řeči, že umí poskládat Rubikovu kostku, nebo letět do vesmíru? Existuje mnohem prozaičtější věc, která nás činí výjimečnými ve zvířecí říši - brada. Žádný jiný tvor na zemi ji nemá a vědci stále nedokázali přijít na to, k čemu vlastně taková brada je.

Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.

Letoun Solar Impulse 2 se stal prvním letadlem v historii, které obletělo svět jenom na sluneční energii. Švýcarský stroj přistál v úterý v Abú Zabí na Arabském poloostrově, kde svoji pouť loni v březnu začal.

Pokroky v oblasti IT, elektroniky a robotiky umožňují stále těsnější propojení lidské a robotické práce. Světem průmyslu se teď proto nese hlasitý nový buzzword předznamenávající další průmyslovou éru.