Obrysy budoucí stanice Deep Space Gateway se již rýsují – mnozí si však myslí, že zůstane jen u nich. Ve výběrovém řízení o budoucí stanici NASA přitom nejde o málo. Kromě mnohamiliardové zakázky pro vítěze by stanice v hlubokém vesmíru měla být především modelem pro kosmickou loď pro let k Marsu a dále. 

Čím lépe poznáváme vlastní druh a ostatní zástupce živočišné říše, tím více se v naších očích rozdíly mezi člověkem a zvířaty stírají. Pokročilé systémy komunikace, kultura nebo používání nástrojů byly kdysi považovány za ryze lidské vlastnosti. Ovšem jen do doby, než ptáci, kytovci, potkani, lidoopi a další živočišné skupiny rázně nakoply naše druhové ego.

Řada věcí, které se před pár desítkami let zdály jako sci-fi, pomalu proniká do našeho každodenního života. Jen v poněkud odlišné formě, než si představovali režiséři původního Star Treku, nebo věhlasní spisovatelé. Nelétáme sice na Mars, natož za hranice sluneční soustavy, zato každý nosíme v kapse počítač – chytrý telefon – výkonnější, než byly všechny podobné stroje za druhé světové války dohromady. Stejně tak nám u plotny neslouží lidem podobní roboti. Různé metody strojového učení a aplikace umělé inteligence se však bouřlivě rozvíjejí a radikálně mění prostředí na internetu.

Patří budoucnost elektromobilům, anebo autům na vodíkový pohon? Tyto dva typy by jednou mohly svést boj o ovládnutí silnic. Oba jezdí bez znečišťujících zplodin, vozy s vodíkovými palivovými články ale mají jednu nevýhodu: není pro ně dost čerpacích stanic.

Blíží se léto a při cestách do ciziny můžeme leckdy narazit na dopravní značky, které jsou... přinejmenším nezvyklé. U některých si lze snadno domyslet, co by mohly znamenat, u jiných to je trochu složitější, někdy i nemožné. A u dalších zase snad raději nevědět, před čím nás vlastně varují.

Výrazně nervóznější jsou lidi ve vztazích díky nástupu moderních technologií. Doba se zrychlila, a to, že milý či milá rychle neodpoví, nám dělá vrásky na čele. Stejně tak jako špatně zvolený smajlík. Alespoň o tom hovoří výsledky výzkumu vědců argentinského ústavu CONICET, který se zabývá vlivem digitální revoluce na vztahy a namlouvání.